Legalizace konopí pro léčebné
účely: Co z původně bohulibé myšlenky udělá brutální lobbing?
Rozhodne bitva o pěstitelské licence.
Zapomeňme na solární elektrárny a IT zakázky, byznysem budoucnosti je
konopí. V Americe už bankéři a manažeři velkých IT společností
opouštějí svá dobře placená místa a marihuaně se začínají věnovat
naplno. Zelené horečce však nepropadli, aby po zbytek života v zasněném
uvolnění bloumali nad podstatou svého já – od trávy si naopak slibují
balík. Dle některých odhadů činí hodnota například severoamerického
trhu s konopím kolem padesáti miliard dolarů.
Podobnou diagnózu bude zřejmě co nevidět možné stanovit také v České
republice. V polovině února totiž prezident Václav Klaus
podepsal zákon, podle něhož si pacienti budou moci
pořídit konopí v lékárnách. Novela především zákona o léčivech má
podle jejího spoluautora, milovníka hor a bývalého kontroverzního
primátora Prahy Pavla Béma „zpřístupnit léčebné konopí pro pacienty,
kteří jej potřebují a kteří jej povětšinou už dnes stejně užívají,
často bohužel v rozporu s českými zákony“.
Novela, jež se týká mimo jiné rovněž zákona o návykových látkách,
nabude účinnosti do měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy
pravděpodobně ještě před koncem zimy. Pak si i čeští pacienti boudou
moci na elektronický lékařský předpis legálně koupit rostlinu, jež jim
pomůže zmírnit trápení například s rakovinou, Parkinsonovou chorobou,
roztroušenou sklerózou, lupenkou anebo atopickým ekzémem.
Nejprve dovoz, pak licence pro místní
V první fázi bude možné konopí dovážet ze zahraničí. Na import
marihuany by mělo dohlížet ministerstvo zdravotnictví, konkrétně
Inspektorát omamných a psychotropních látek. Zhruba rok poté začne
Státní ústav pro kontrolu léčiv udělovat licence pro pěstování konopí
pro léčebné účely na území České republiky.
Co o licencích dosud víme?
- Budou platné maximálně pět let, přičemž licenci lze udělit
i opakovaně.
- Udělení licence bude probíhat ve dvoukolovém výběrovém řízení,
rozhodovat se bude na základě ceny i kvality. Ústav tak například licenci
neudělí nikomu, jehož cena by překračovala cenu konopí dostupného
z jiných zemí.
- Vydání licence k pěstování konopí pro léčebné použití vyjde
žadatele na dva tisíce korun.
- Lze očekávat, že licenci obdrží více uchazečů. Tvrdí to alespoň
náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek. Kolik licencí nakonec bude,
však neupřesnil.
- Vypěstované a sklizené konopí může držitel licence převést
výhradně na příslušný kontrolní orgán, tedy Státní ústav pro kontrolu
léčiv. Ten konopí nejpozději čtyři měsíce po jeho sklizni odkoupí.
O ceně rozhodne kvalita vypěstovaného produktu, nesmí však překročit
cenu nabídnutou ve druhém kole výběrového řízení.
Zatím není přesně stanoveno, jaké podmínky budou muset pěstitelé
splňovat. K zákonu je totiž potřeba vydat ještě prováděcí vyhlášky.
Teprve v nich budou upřesněny podrobné podmínky pěstování. Obecně
platí, že budoucí pěstitel je mimo jiné povinen zajistit zabezpečené
kryté prostory a dodržovat pravidla správné pěstitelské praxe.
Brutální lobbing, obrovský byznys
Způsob, jak legalizovat pěstování konopí pro léčebné účely, však
v posledních měsících sklidil spoustu kritiky. Opakovaně proti němu
vystupoval zejména předseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny
Boris Šťastný (ODS). Má jasno: Zákon pacientům nepřinese zhola nic.
A vážně se obává, že jde spíš o byznys než o nemocné.
„Stát místo toho, aby respektoval zavedenou a fungující praxi
schvalování a registrace a současně i cenotvorby léčivých přípravků,
se vlamuje do lékového zákona kvůli jedné účinné látce. Vytváří
naprosto ojedinělý precedens samostatného schvalování, registrace,
distribuce a uvádění na trh jednoho konkrétního léčivého přípravku,“
uvedl Šťastný v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ. V podstatě zopakoval, co
zmínil již vloni 7. prosince, když obhajoval, proč hlasoval proti novele,
o níž mluví jako o populistickém nesmyslu roku 2012.
Boris Šťastný identifikoval několik problémů:
- Otázka ceny: Není jasné, kolik marihuana bude pacienty
vlastně stát. Odhady začínají na 1500 korunách a končí až na dvaceti
tisících korun měsíčně. „Kde je pravda, zatím nikdo neví. Určitě ten
produkt nebude dostupný pro běžné pacienty a je evidentní, že se těm
lidem vyplatí vypěstovat si v podstatě zadarmo pár kytek doma,“ míní
Šťastný. S legalizací pěstování konopí pro léčebné účely doma, za
kterou bojovala i řada aktivistů, však novela rozhodně nepočítá.
Poněkud paradoxně v tomto kontextu pak vyznívají slova
ministra zdravotnictví Leoše Hegera(TOP 09), která pronesl minulý rok
během jednání Podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní
pojištění a lékovou politiku (kompletní záznam z jednání naleznete na stránkách Poslanecké sněmovny): „Problém konopí
je, že přestože to je lék nápomocný, tak je to svým způsobem droga,
která je u nás zakázána. Kdyby ta droga byla povolena tak, jako je povolen
alkohol, tak se ty věci vyřeší naprosto samy. Prostě si to dotyční
nemocní budou pěstovat doma za oknem v květináči a dělat si z toho ty
potřebně preparáty, ať už cigarety anebo nálevy anebo pečivo, a bude jim
u toho dobře a bude to mnohem levnější. Ale je to prostě droga a není
povolená, tak se dostáváme do oblasti farmakologie, která tu drogu má
zpřístupnit. A je to, bohužel, tak jak to při oficiálních cestách
chodí, daleko dražší a komplikovanější, než nějaké
samozásobitelství.“
- Administrativní zátěž: „Vláda říká, že máme
budovat malý a levný stát, a namísto toho zakládáme další agenturu,
která vznikne pod Státním úřadem pro kontrolu léčiv,“ obává se
Šťastný vzniku zásadních administrativních nákladů.
- Kritéria pro udělení licence: Za netransparentní
považuje Šťastný fakt, že při rozdělování licencí nerozhoduje cena. Na
tom prý nic nemění ani skutečnost, že se Jiřímu Rusnokovi (LIDEM)
podařilo prosadit, aby cena měla mezi kritérii tříčtvrteční váhu místo
původně navrhované poloviční. „Tam, kde existuje dvoukolová soutěž a
do druhého kola jsou vpuštěny pouze subjekty, které splní kvalifikační
předpoklady, je přeci standardní, že v tom druhém kole bude rozhodovat
výhradně cena a vybere se ten nejlevnější,“ soudí Šťasný a dodává,
že zde vzniká prostor pro lobbing a značně netransparentní prostředí.
Spoluautor novely Pavel Bém se naopak domnívá, že nic transparentnějšího
neexistuje.
- Absence podmínek pro pěstitele: Za největší problém
poslanec Šťastný s odstupem považuje, že se bohulibá myšlenka, jež
stála u zrodu zákona umožňujícího kupovat si konopí na předpis
v lékárně, vytratila. V souvislosti s tím upozorňuje, že podmínky pro
pěstitele stanoví až prováděcí vyhláška. „Ta zatím neexistuje a lze
očekávat obrovský lobbing. Mám velké obavy, aby to celé nebylo napsáno na
míru jedné skupině výrobců,“ říká Šťastný, podle kterého se
o celou věc již během legislativního procesu zajímala velká
spousta firem.
Exportní odbočka
Největší rozruch při schvalování novely v Poslanecké sněmovně prý
způsobil pozměňovací návrh, kterým by se českým držitelům licence
umožnilo konopí pěstovat nejen pro tuzemský trh, ale vyvážet ho rovněž
do zahraničí. Návrh sice neprošel, nicméně Šťastný si k němu při
rozhovoru s ČESKOU POZICÍ neodpustil poznámku.
Pokus totiž v podstatě považuje za snahu proměnit Českou republiku
v jeden obrovský skleník s marihuanou a je přesvědčen, že by
podnikatelé v takovém případě začali pěstovat konopí pro celý svět:
„Představte si, že tady zlegalizujete pěstování konopí a jeho vývoz. To
by bylo strašné.“ Své obavy Šťastný rozhodně nepovažuje za
neopodstatněné, protože si prý na tuto možnost brousilo zuby „hodně
zájemců“. Že by se jednalo o obrovský byznys, je evidentní: ve
většině zemí totiž pěstování konopí legální není. „Eliminovat
tento návrh stálo opravdu velké úsilí. Lobbing tam byl tak silný, že ho
lze klidně srovnat s lobbováním tabákových firem,“ vysvětluje
poslanec.
Autor nakonec neúspěšného pozměňovacího návrhu, poslanec za ODS Jan
Bureš, však nechce o lobbingu nic slyšet. „Mě nikdo neoslovil. Možná
proto, že jsem nebyl ani předkladatelem (novely – pozn. red.), ani
členem zdravotního výboru,“ řekl ČESKÉ POZICI místopředseda
poslaneckého klubu ODS. K celé věci se – řečeno slovy pokleslé
literatury – Bureš dostal v podstatě jako slepý k houslím.
Jak konkrétně? „Sedím v lavici za Pavlem Bémem a on mi o tom
nadšeně povídal,“ vysvětlil nám Bureš. Domnívá se, že pokud bychom
umožnili, aby se u nás pěstovalo konopí pro vývoz, jak je tomu například
v Izraeli anebo Nizozemsku, cena pro tuzemské spotřebitele by mohla klesnout
až o dvě třetiny. „Firmy by si zisk realizovaly v zahraničí a u nás
by platily daně a zaměstnávaly lidi,“ říká Bureš s tím, že se na
celou věc chtěl pouze podívat prizmatem ekonoma. Nic víc, nic míň.
Rozhodně by však lidem neumožnil pěstovat si konopí doma.
I bez možnosti konopí vyvážet bude o pětileté pěstitelské licence
zájem určitě obrovský. A kdo se nakonec z legalizace marihuany po česku
bude radovat nejvíc, napoví možná až finální podoba prováděcích
předpisů. Jak by se situace u nás mohla časem vyvinout, nicméně již dnes
naznačují zprávy z Ameriky.
Zelená horečka made in USA
Ve Spojených státech se z byznysu s konopím začínají vytrácet
vyznavači tetování, pestrobarevných kšiltovek a okázalé bižuterie a
nahrazují je „kravaťáci“, kteří si spíš než na pozlacených
revolverech zakládají na diplomech z elitních univerzit proslulé Ivy
League. Vidině mnohamiliardového trhu neodalali ani bývalý bankéř a
investiční poradce ze Silicon Valley Brendan Kennedy. Ten po šestiměsíční
hloubkové analýze a nespočtu schůzek s pěstiteli, majiteli lékáren
i šéfy politických organizací odhaduje hodnotu severoamerického trhu
s konopím na něco kolem padesáti miliard dolarů.
Z tak bohatého koláče by si Kennedy, jenž v minulosti spolupracoval
například s výrobcem elektromobilů Tesla Motors nebo veleúspěšným
slevovým portálem Groupon, rád ukrojil kousek pro sebe. Háček je v tom,
že se byznys v současnosti podobá spíš Divokému západu 19. století
než dobře zmapovanému investičnímu prostředí. Přestože je medicinální
použití kanabinoidů legální v osmnácti z padesáti států v USA, je
tento průmysl dle Kennedyho těžko financovatelný a do obchodu s drogami se
s nadšením vrhá jen málokterý investor.
Důvodů je více: Lidé pracující v tomto odvětví nemají odbornou
kvalifikaci, zkušenosti s budováním značky, ani s obsazováním
pracovních míst. Naprosto chybí relevantní údaje. Neexistují měřítka
kvality, produkty se nezkoumají z hlediska škodlivin. Nikdo zatím netuší,
zda jeho „brčko“ není náhodou plné plísně či pesticidů. Podobné je
to i s klasifikací nejrůznějších odrůd: Alien Dawg, Asian Fantasy,
Double D, Chernobyl, Apollo 11, Russian Rocket Fuel… kdo se v tom má vyznat?
Stejně tak konzumenti nemají možnost kvalitativně srovnat legální
kalifornské zboží s obdobným produktem například z Colorada.
Brendan Kennedy o investici do marihuany:
Sociální síť pro uživatele
První investice Kennedyho nové společnosti Privateer Holdings právě proto
směřovala do portálu
Leafly. V podstatě se jedná o spotřebitelskou
informační platformu, jejímž prostřednictvím uživatelé hodnotí a
známkují výše zmíněné odrůdy a přibližně pět set dalších. Ty jsou
zároveň rozděleny podle druhu trápení, které dokážou zmírnit, anebo
přímého vlivu na uživatele. Chcete být koncentrovaný, kreativní,
vzrušený, nebo snad vysmátý? Leafly má řešení.
Tak například Asijskou fantazii jeden anonymní uživatel okomentoval
následně: „Je skvělá na hraní her anebo sledování filmů. Po jejím
užití jsem byl velmi pozorný a ani jednou neusnul. Problémem je, že po ní
mám velmi zarudlé oči a cítil jsem, jako by mi co nevidět měly vyskočit
z důlků.“ Jaké onemocnění přispěvovatel kouřením marihuany léčí,
ve svém komentáři bohužel neprozradil.
Zelená sociální síť Leafly rovněž funguje coby databáze lékáren,
jež ve Spojených státech pacientům Chernobyl a spol. prodávají.
Mimochodem, dočtete se tam, že Chernobyl vznikl křížením tří odrůd –
Train Wreck, Jack the Ripper a Trinity – a jedná se o chemotyp 1, takzvanou
sativu, která konzumentovi přivodí stav označovaný jako high. Tedy
víceméně povzbudivé účinky, přičemž „high“ je v případě
Chernobylu, jehož svěží chuť vzdáleně připomíná citrón, velmi
intenzivní a dlouhotrvající.
Služba Leafly existuje také jako aplikace pro telefony s operačním
systémem Android i iPhony. Měsíčně si Leafly do svých chytrých mobilů
stáhne kolem padesáti tisíc uživatelů. V budoucnosti by měl přibýt
také indikátor obsahu hlavní psychoaktivní látky THC.
„Trochu si připadám jako člověk, který lidem v roce 1995 vypráví, že
se brzy objeví ta věc, jíž se bude říkat internet,“ vypráví nadšený
Kennedy a dodává, že založení Privateer Holdings se časem může ukázat
jako sebevražda, anebo také ta nejchytřejší věc, kterou kdy udělal.
Zájem o spolupráci od konce minulého roku projevilo víc než
200 společností a Kennedy je připraven investovat dalších sedm milionů
dolarů.
Joint jako burbon
Ty budou s největší pravděpodobností směřovat do severozápadního
státu USA Washington, kde tamní obyvatelé mohou od konce minulého roku
beztrestně vlastnit menší množství marihuany – umožňuje jim to zákon,
který si na začátku listopadu odhlasovali v referendu. Konkrétně si tamní
uživatelé budou moci koupit a držet zdaněnou unci (přibližně 28 gramů)
marihuany. (Což pro chronického kuřáka, jak praví novinář J. X. Doležal,
představuje množství na jeden až dva týdny.) Je to zhruba dvojnásobek
množství, které v Česku od roku 2010 představuje hranici mezi přestupkem
a trestným činem. Současně s Washingtonem schválili legalizaci marihuany
také v Coloradu.
Hlavní centrum svého podnikání chce z Washingtonu udělat rovněž
bývalý manažer společnosti Microsoft Jamen Shively. Ten hodlá
v příštích měsících otevřít řetězec obchodů s prémiovou
marihuanou. „Náš produkt by si měli vychutnávat zodpovědní dospělí
v malém množství,“ vysvětluje Shively, který zboží, jež se chystá
nabízet po celém státě, přirovnává k luxusnímu koňaku, brandy či
prvotřídním doutníkům. Největší potenciál vidí u takzvaných baby
boomers, generaci, která s konopím experimentovala na vysoké škole a
následně se s vodní dýmkou na třicet let rozloučila, aby vychovala děti.
„Teď, když je to legální a oni jsou doma opět sami, je naprosto ok, když
se jim zachce inhalovat,“ vtipkuje Shively a pravděpodobně naráží na
bývalého prezidenta Spojených států Billa Clintona, který prý sice
marihuanu kouřil, ale NIKDY neinhaloval.
„Vytváříme tady zcela nové průmyslové odvětví. Bude to obrovský
byznys. Věřím, že se Washington proslaví svým konopím, stejně jako
například Kentucky svým burbonem,“ míní bývalý „ajťák“ a
dodává, že v příštích měsících bude velmi úzce spolupracovat
s federální vládou a první obchod otevře, teprve až si bude jistý, že
je jeho byznys „dostatečně legální“. Na daních z marihuany by měl
stát za pět let získat až 1,9 miliardy dolarů.
Jamen Shively o prémiové marihuaně:
Ostatně Shively má marihuanu v krvi, a nejen proto, že nápad s prémiovým
konopím dostal po pár tehdy ještě nezákonných jointech. Jeho pradědeček
Diego Pellicer se totiž v 19. století proslavil nejen jako viceguvernér
filipínského ostrova Cebu, ale rovněž jako největší pěstitel konopí na
světě. Po Shivelyho předkovi se nová společnost logicky bude také
jmenovat.
Škola skunku
Prémiové zboží nesoucí jméno po mrtvém Španělovi ale rozhodně
nezůstane jedinou možností, jak se legálně dostat k „trávě“. Lze si
ji samozřejmě i vypěstovat. Novela ústavy státu Colorada dovoluje
nadšencům mít doma až šest kytek. A protože ne každý „hulič“ je
také dobrým zahradníkem, založili denverští podnikavci první
profesionální kurz kultivace konopí.
THC University sídlí v areálu denverské univerzity a
v současné době nabízí hned několik seminářů. Nejdražším kurzem je
28hodinový program Master Grower.
Co kurz za 1500 dolarů nabízí?
- Seznámení se základy pěstování konopí.
- Klíčení, klonování, řízkování.
- Osvětlení pro podporu růstu.
- Výživa rostlin a hnojení.
- Pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku.
- Ventilační a zavlažovací systémy.
- Nemoci a škůdci.
- Sklizeň.
- Druhy a metody získávání hašiše a konopných olejů.
- Vaření.
- Druhy a příchutě.
- Právo a byznys.
Kompletní program lze absolvovat rovněž on-line. V takovém případě
zájemce zaplatí pouze 650 dolarů. A navíc má větší šanci se americké
verze Receptáře prima nápadů 2.0 vůbec zúčastnit. Běžné kurzy jsou
totiž dle slov zakladatele konopné vysoké školy Matta Jonese beznadějně
vyprodány. A to i přesto, že marihuana do areálu univerzity nesmí a
žáci musejí trénovat na rajčatech.
Jak získat v pěstování marihuany titul bakaláře:
„Přesně teď nastal ten správný čas naučit se pěstovat konopí. Je
to levná a zdravá cesta, jak se dostat k marihuaně. U nás získáte nutné
know-how, které vás ochrání před začátečnickými chybami, a navíc si
vypěstujete oblíbenou odrůdu v bio kvalitě,“ míní Jones, jenž se na
stránkách své akademie chystá zprovoznit také on-line obchod.
Že křídla nedává jen Red Bull, ale i marihuana, ČESKÁ POZICE psala
v souvislosti se společností Medbox již koncem minulého roku. Firma
založená v roce 2010 v americkém Los Angeles vyrábí samočinné stroje,
jež v nemocnicích a lékárnách vydávají medikamenty anebo alternativní
léky, a již brzy by tedy mohly „plivat“ také konopí. Právě tato
možnost vyvolala mezi některými americkými investory minulý rok skoro
hysterii, jež nakonec vedla k relativně ojedinělé události: veřejně
obchodovaná společnost Medbox si musela v tiskové zprávě postěžovat, že
se její akcie obchodují nebezpečně vysoko. Cena cenných papírů náhle
explodovala ze čtyř na 215 dolarů za kus. Tržní hodnota firmy se
v podstatě přes noc vydrápala na 2,3 miliardy dolarů.
Zdroj: ceskapozice.cz