Stát povolí užívat marihuanu
k léčbě a bude udělovat licence k pěstování. Svůj boj vyhrála
i sladká bylina stevia, spása diabetiků.
Už pět let bojuje dvaašedesátiletá penzistka Mária Brodská
z Nymburska s establishmentem. Výjimkou u ní nejsou policejní domovní
prohlídky. A už pět let nad ní visí hrozba vězení. Nadmíru se
provinila. Pro vlastní potřebu pěstuje pár rostlin konopí, z něhož si
vyrábí masti a oleje a léčí si jimi nemocné končetiny. I když jí soud,
dokonce i ten Nejvyšší, několikrát osvobodil, obvinění z výroby drog
se se železnou pravidelností vracejí jako noční můra.
Mária v tom ale není sama. Podobně mohou být perzekvováni tisíce
nemocných lidí, kteří pokoutně pěstují pár rostlinek konopí indického,
případně obstarávají přímo marihuanu na nelegálním trhu, aby zmírnili
příznaky svých chorob. A všichni z nich tak stojí na špatné straně
zákona. Jinou možnost nemají. Konopí k léčebným účelům si nelze
v tuzemsku legálně pořídit vyjma loni schváleného spreje Sativex. Ten je
ovšem pro většinu pacientů za hranicí dostupnosti – měsíční náklady
na léčbu vycházejí na zhruba 38 tisíc korun.
Teď ale přichází zásadní obrat. Česko se odhodlalo po vzoru mnoha zemí
bořit mýty a odstranit bariéry. Konopí bude pro pacienty legálně
k dispozici v lékárnách. Příslušné změny zákonů, které již
v lednu budou předloženy vládě a Parlamentu, by mohly být schváleny letos
v létě.
Další desítky let trvající tabu zrušila koncem loňského roku
i Evropská unie, když povolila používat sladidlo z rostlinky stevia. To je
až třistakrát sladší než klasický cukr a díky nulovému obsahu kalorií
a dalším vlastnostem je jeho použití více než vhodné pro lidi
s nadváhou a pro diabetiky.
S úhradou z pojištění
O tom, že konopí má vedle psychoaktivních i léčebné účinky, je
lidstvo přesvědčeno odnepaměti. Ještě v padesátých letech minulého
století studoval profesor olomoucké univerzity Jan Kabelík naprosto
otevřeně léčebné účinky konopí, převážně jeho antibiotické a
analgetické vlastnosti. Pak se však v Česku na dlouhá léta nad výzkumem
této rostliny a především nad jejím legálním léčebným užitím
zavřela voda. Až silný tlak zdola a hojně signované petice přiměly loni
premiéra Petra Nečase a předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu
Němcovou, aby iniciovali vznik pracovní skupiny pro legalizaci léčby a
výzkumu konopí. Pod vedením děkana 1. lékařské fakulty Univerzity
Karlovy Tomáše Zimy pracovali od září na změnách, jež umožní
používat konopí k léčebným a výzkumným účelům, vedle lékařů a
vědců experti na drogy a drogové závislosti, policisté, legislativci,
zástupci Státního úřadu pro kontrolu léčiv, ministerstev a poslanci.
V rekordně krátkém čase připravili novely zákonů o návykových
látkách a léčivech a úpravy doprovodných norem, díky nimž bude
v kontrolovaném režimu léčivé konopí zpřístupněno pacientům.
„V posledních dvou desetiletích probíhá ve světě diskuse odborné
veřejnosti o využití konopí jako léčiva. Chceme, aby i čeští pacienti
mohli za jasně stanovených kritérií legálně toto léčivo užívat,“
zdůrazňuje Tomáš Zima.
V kontrolovaném režimu je konopí pacientům dostupné v Kanadě,
Izraeli, Nizozemí, Itálii, Švýcarsku, Rakousku, Španělsku, Německu a
v některých státech USA.
Pěstování rostlin pro vlastní potřebu ovšem ani nadále nebude
povoleno. Proto se zřejmě bude na léčebné konopí přispívat ze
zdravotního pojištění. „Marihuana je zneužívanou drogou. Doporučujeme
úhradu léčebného konopí zdravotní pojišťovnou, a to pokud možno
úplnou, aby nejen kvalitou, ale i cenou bylo výhodnější než ilegální
marihuana na černém trhu,“ upřesňuje další člen komise adiktolog
Tomáš Zábranský.
Například v Izraeli, kde bylo léčebné konopí legalizováno v roce
1999, dostávají pacienti tento lék zcela zdarma po povolení ministerstvem
zdravotnictví a na doporučení odborného lékaře. Nová pravidla by měla
mít podporu napříč politickým spektrem. „Podporujeme legalizaci
užívání konopí výhradně k léčebným účelům, nikoli samoléčbu.
Regulována bude indikace lékařem konkrétnímu pacientovi a bude spojena se
zvláštním dohledem během léčby,“ zdůrazňuje náměstek ministra
zdravotnictví Martin Plíšek.
Tlumit bolest
Pacienti získají recept na konopí jen od vymezeného okruhu lékařů
specialistů a pouze na indikovaná onemocnění a chorobné stavy (viz
Diagnózy vhodné k léčbě konopím). Půjde hlavně o tlumení bolesti,
nevolnosti a úlevu od spastických stavů. „Na téměř všechny tyto nemoci
existuje i alternativní lék. Ovšem ten má buď výraznější vedlejší
účinky, anebo slabší léčebný efekt, nebo je dražší, nebo se hůře
titruje jednotlivá dávka. Občas se sejdou všechny tyto faktory najednou.
Konopí je po staletí vyzkoušenou léčbou napříč světem. V Česku se
letos v létě spojil veřejný tlak s odborným zájmem, a tak jsme si spolu
s pacientskými organizacemi řekli: Ano, pojďme ji zavést při garantované
kvalitě léku i odborné péče, s minimem vedlejších účinků, lege artis
podle všech poznatků lékařské vědy,“ vysvětluje adiktolog Zábranský.
„Nebo jinak řečeno: udělejme z léčitelství léčbu se vším všudy,“
zdůrazňuje.
Léčebné konopí bude vydáváno na předpisu s modrým pruhem a
výhradně elektronicky. Recept bude evidován v centrálním úložišti.
„V novele zákona o léčivech bude zavedena nová podkategorie výdeje
léku na předpis s omezením. To spočívá v množství předepsaného
přípravku či identifikaci pacienta. Do této kategorie budou patřit
například i substituční léky, jako je Subutex,“ vysvětluje
Plíšek.
Regule mají zabránit neoprávněnému výdeji konopí, ať už by bylo
předepsáno jiným než autorizovaným specialistou nebo by si jej pacient
nechal předepsat od více lékařů či by se pokusil recept zfalšovat.
Policisté se navíc budou moci dotázat, zda má zadržený u sebe léčebné
nebo nelegální konopí.
Pěstování s licencí
V první fázi se bude konopí do lékáren dovážet ze zahraničí.
Legislativní změny také počítají, že bude povoleno v tuzemsku rostliny
pěstovat. Předpokládá se totiž, že domácí pěstitelé budou léčivo
dodávat za nižší ceny, než tomu bude u jeho dovozu, a to při stejné
kvalitě. Například v Nizozemí jedno balení vyjde na 40 eur. „Tuzemské
pěstování také dokáže lépe a flexibilněji zajistit potřebné spektrum a
varietu konopných produktů s rozdílnými obsahy a vzájemnými poměry
účinných látek a poskytnout tak pacientům efektivní léčbu, k níž
nebudou vyhledávány alternativy z černého trhu,“ vysvětluje záměr
důvodová zpráva k navrhovaným novelám zákonů. V souladu
s mezinárodní Úmluvou o omamných látkách musí pěstování a distribuci
konopí dozorovat státní agentura. V legislativních návrzích se
předpokládá, že by tuto funkci převzal Státní ústav pro kontrolu
léčiv, jež vyhlásí výběrové řízení na udělení licence. Bude
dvoukolové. Nejprve budou muset zájemci prokázat, že jsou schopni
vypěstovat konopí ve stálé kvalitě a za určených podmínek. V druhém
stupni bude rozhodovat poměr ceny a kvality. Pracovní skupina expertů přitom
doporučuje licencování tří až deseti subjektů, které budou léčebné
konopí v Česku pěstovat nebo je dovážet. „Zahájení pěstování
léčebného konopí lze ze zkušeností zemí, které obdobný systém zavedly,
očekávat během šesti až dvanácti měsíců,“ dodává zpráva.
Žádné hulení
Zatím není jasno, kolik pacientů začne bezprostředně po schválení
norem konopí užívat. „Předpokládá se pomalý náběh léčby. Nejprve se
musí tato možnost odblokovat, a pak si ji budou lékaři osahávat na
podkladě zahraničních zkušeností. V Izraeli po deseti letech od jeho
legalizace pro léčebné účely užívá konopí jedenáct tisíc pacientů,
ale prvních sedm let jich bylo jen několik desítek a pak stovek,“ popisuje
Zábranský. Nicméně jen chronickými spastickými stavy trpí v Česku
tisíce pacientů. „Neuvažuje se a doufám, že ani uvažovat nebude, že by
konopí bylo podáváno dětem a mladistvým,“ doplňuje Zima.
Dávkování bude velmi individuální dle pacientových stavů a stadia
nemoci. Kouření marihuany má být ale jen marginálním způsobem
podávání. Přednost bude mít vaporizace, při níž odpadávají
nežádoucí účinky způsobené spalováním, a dále výtažky a masti.
Oproti běžným farmaceutickým přípravkům se může konopí chlubit
řadou výhod: léčba řady příznaků nemocí vykazuje lepší výsledky,
riziko předávkování vedoucí ke smrti je oproti opiátům, steroidním
analgetikům a dalším přípravkům limitně blízké nule, je levnější a
výskyt nežádoucích účinků je nižší. Jak už bylo řečeno, dosud se
konopím léčí spíše jen symptomy nemoci, nicméně mohlo by přispět
i k léčbě příčin onemocnění. „Ve světě probíhá výzkum
konopných látek, a to hlavně dvěma směry: k regulaci zhoubného bujení a
na neurodegenerativní onemocnění. Na výsledky si ale budeme muset počkat
ještě roky,“ dodává Zábranský. Slibnou budoucnost v medicíně má
před sebou i další bylinka, která rovněž vane odérem zakázané látky,
ač ani náhodou nenese punc psychoaktivní látky, stevia.
Dolce vita bez cukru
I stevia teprve nedávno prolomila tmářství, když ji konečně koncem
loňského roku povolila Evropská unie prodávat na pultech evropských
obchodů. Tento počin odborníci hodnotí jako vítězství zdravého rozumu.
Prodej extraktu z rostlinky zvané Stevia rebaudiana, který konkuruje cukru
i umělým sladidlům, byl dosud zakázán a sehnat ho bylo možné nanejvýš
jako kosmetikum. Od 2. prosince si ale Evropané již mohou tresť volně
kupovat. Několik výjimek ovšem existovalo už před tímto datem – sladit
stevií se od roku 2009 smělo ve Francii a v Bavorsku. Bylinou pocházející
z oblasti dnešní Paraguaye a Brazílie si bez rizika osladí život
i nemocní cukrovkou či lidé s nadváhou. Extrakt, který svou sladivostí
až třistakrát překoná cukr, má totiž nulovou energetickou hodnotu.
A jako takový byl po dlouhá léta trnem v oku. „Pro diabetiky i lidi,
kteří drží redukční dietu je naprosto vynikající, a navíc má i velmi
příjemnou chuť,“ popisuje diabetolog Milan Kvapil z Fakultní nemocnice
Motol. Jeho pacienti ale výtažky ze stevie až donedávna sháněli jen
s obtížemi, protože se obecně mělo zato, že jde o bylinku, která
lidskému zdraví spíše škodí. V evropských obchodech a lékárnách jsme
se dosud mohli setkat nanejvýš s ústní vodou vyrobenou ze stevie nebo si
rostlinku vypěstovat a pak sladit jejími čerstvými či
sušenými listy.
Za vším stojí americká studie z roku 1985, která tvrdí, že steviol,
tedy látka, která je rostlině vlastní, je mutagenem. O šest let později
byla americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) doručena
anonymní stížnost, že extrakt je navzdory závěrům výzkumu na pultech
amerických obchodů stále běžně k dostání. FDA následně jeho prodej
s okamžitou platností zakázal. Republikánský kongresman Jon Kyl ale FDA
nařkl z toho, že jednal z popudu producentů umělých sladidel. Podezření
se nikdy neprokázalo, protože úřad odmítl informátora zveřejnit. Prvně
se ale veřejně hovořilo o tom, že za výsledky rozporuplné studie stojí
lobby výrobců umělých sladidel a cukru. Někteří propagátoři „sladké
trávy“ hovoří i o lobby farmaceutické či zubařské. Závěry studie
z poloviny 80. let minulého století vzala za své i Evropská unie, a proto
se extrakt stal nedostupným i na jejím území.
Odpůrci zákazu argumentovali třeba tím, že indiáni kmene Guaraní,
kteří si své maté stevií sladili zřejmě už před 1500 lety, a navíc si
s ní léčili různé neduhy, by bylinku dávno vyřadili ze svého
užívání, kdyby měla vedlejší účinky.
Cesta stevie zpět na pulty amerických a evropských obchodů ale byla
ještě dlouhá. Světová zdravotnická organizace (WHO) stevii a její
účinky znovu testovala až v roce 2006. A tentokrát došla k velmi
odlišným závěrům. Steviol podle ní mutagenem není, proto doporučila
prodávat extrakt jako potravinový doplněk.
A bude se studovat . . .
Stevia se do Evropy prvně dostala díky španělským a portugalským
dobyvatelům už v 16. století, postupně se na ni ale zapomnělo. Dobře se
naopak ujala v Asii. Běžně se s ní sladí například v Koreji, Vietnamu,
Číně či Thajsku a od 70. let minulého století i v Japonsku. Díky
sibiřskému lidovému léčitelství se o jejích účincích vědělo
i v Sovětského svazu, a tak ji v 80. letech minulého století užívali
dělníci, kteří pracovali na odstranění jaderné spouště v Černobylu.
Mezi její účinky totiž patří údajně i schopnost vyplavovat
radionuklidy. Tvrdí to alespoň slovenský chemik Alexander Čumakov, který se
účinky bylinky dlouhodobě zabývá. Oficiální studií ale tento závěr
prozatím potvrzen nebyl.
Ve srovnání s umělými sladidly má stevia přirozenější chuť a jen
část lidí pocítí při její konzumaci rozdíl ve srovnání s cukrem. To
je ale podle některých odborníků jediný rozdíl mezi těmito dvěma
alternativami cukru. „Neexistují seriózní studie, které by prokázaly, že
užívání umělých sladidel je provázeno zdravotními riziky, a to včetně
karcinogenních účinků,“ vysvětluje Kvapil. Riziková by prý mohla být
pouze dlouhodobá a vysoce nadprůměrná konzumace.
Propagátoři stevie přidávají řadu dalších účinků, které bylina
údajně má. Mezi ty nejzásadnější má patřit stimulace slinivky
břišní, regulace krevního cukru a stabilizace krevního tlaku. Snižovat má
i chuť na sladké, alkohol a tabák. Při vnějším užití pak prý brání
vzniku zubního kazu a problémům s pletí. Některé ze závěrů jsou už
vědecky potvrzeny. „Léčebné účinky byly studovány v mnoha in-vitro
studiích a na zvířecích modelech. Byl prokázán antihypertenzivní
účinek, snižování hladiny krevní glukózy, baktericidní a antivirový,
protizánětlivý a imunomodulující účinek,“ říká Lucie Šustková,
mluvčí Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Zároveň ale dodává, že
klinické studie zatím nevedly ke schválení léčivého přípravku, který
by stevii nebo komponenty z ní obsahoval. Jsou totiž potřeba další studie,
které by potvrdily možnost terapie cukrovky, i výzkumy, jež by vyloučily
zdravotní rizika při dlouhodobém užívání.
Prohraný boj s byrokracií
Nejlépe se bylince daří v oblastech s delším vegetačním obdobím.
V Česku trvá pouze od května do září a listy nemají šanci dozrát.
Pěstovat ji je možné sice ve sklenících, což ale pro výrobu extraktu
není příliš ekonomické. Hlavními světovými dodavateli jsou proto
asijské země, zejména Čína.
Stevia je v kontrastu s účinky dosud relativně neznámou rostlinkou,
i když zájem o ni se cyklicky vracel. „Zájem o ni byl větší, než je
tomu u jiných bylinek, což lze přičíst občasné medializaci v tisku a
televizi,“ říká Jakub Krulich, majitel Zahradnictví Krulichovi, kde stevii
prodávají již osmým rokem.
Břeclavská bioložka Jarmila Teplíková, jež se snažila v tuzemsku
stevii propagovat a prodávat prostřednictvím zásilkového obchodu, se na
občasnou vlnu zájmu spoléhat nemohla. Stoprocentní přírodní extrakt
s názvem Steviana odebírala od slovenského dodavatele a nabízela ve svém
zásilkovém obchodě Agentura B od roku 2007. „Stevia pro mne vždy byla
srdeční záležitostí a věřila jsem, že tento stoprocentně přírodní
produkt se širokým záběrem účinků má velkou budoucnost. Ovšem prosadit
Stevianu, v té době i proti vůli EU a lobbistů, není v moci nadšence.
Chyběly hlavně peníze na propagaci,“ tvrdí Teplíková, která extrakt
nakonec přestala nabízet. Dodnes jí prý ale zájemci o něj
telefonují.
Stejně jako Teplíková i ostatní distributoři stevii nabízeli
oficiálně jako kosmetikum. Diabetici, jimž ji lékař doporučil, zamířili
do lékárny například pro ústní vodu s názvem „Sladký polibek“,
s jejíž pomocí si pak doslazovali nápoje či připravovali sladkosti.
Někteří odborníci ale upozorňují na to, že je třeba sledovat složení
extraktů, které nerespektuje poměr glykosidů, jak jej přirozeně najdeme
v rostlině. Doporučují pouze stoprocentně přírodní výtažky, protože
jinak by prý mohlo dojít k alergické reakci.
Kofola i Coca-Cola
Po prolomení zákazu by se mohlo zdát, že nekalorické přírodní
sladidlo okamžitě zaplaví lékárny a obchody, v nichž se dveře netrhnou.
Nárůst poptávky je ale zatím velmi pozvolný. „Dokud nemohla být stevia
prezentována jako sladidlo, nebyla pro zákazníky až tak zajímavým
produktem. Prodeje se pohybovaly řádově v desítkách kusů za rok. Nyní
prodáváme stejné množství za měsíc,“ říká Jitka Holčáková,
marketingová manažerka společnosti Vivantis, která provozuje několik
internetových obchodů.
Několik pražských lékárníků oslovených týdeníkem Euro dokonce
o rostlině jménem stevia reabaudiana či o extraktu z ní nikdy neslyšeli.
Ani běžné obchody toho o stevii zatím mnoho nevědí. Například Kaufland
prý dosud neobdržel nabídku od žádného dodavatele. Naproti tomu Billa se
ji od března chystá nabízet. Již nyní se na ni dá narazit v
„zelených“ obchodech, jako je třeba Country Life. „Situace se
legalizací velmi zjednodušila. Dodavatele není těžké sehnat, máme
nabídky od několika tuzemských i zahraničních,“ říká Otakar Jiránek,
ředitel sítě Country Life. O krok napřed jsou i výrobci limonád, kteří
už léta bojují proti osvětě varující před přeslazeností nápojů tím,
že na trh přicházejí s různými „nulovými“ či
„nízkoenergetickými“ variantami. Kupříkladu Coca-Cola už od roku
2009 nabízí limonády slazené stevií ve Francii. „Celosvětově má
Coca-Cola přes 30 nápojů, které jsou slazeny stevií v kombinaci
s jinými sladidly,“ vypočítává Daniela Paličková, mluvčí firmy pro
Českou republiku. Firma chce dále zkoumat, které další typy nápojů by
stevií mohla sladit. „S jejím využitím při výrobě nápojů počítáme
i v České republice. Je ale příliš brzy na to, abychom mohli naše plány
v této oblasti blíže specifikovat,“ dodává Paličková.
Neotálí ani česká Kofola. „Expedici prvního výrobku s přídavkem
stevie plánujeme na začátek února tohoto roku. Půjde o nápoj Kofola bez
cukru,“ uzavírá Egle Wehle, brand manažerka pro Kofolu.
Diagnózy vhodné k léčbě konopím
(Návrhy českých odborných lékařských společností)
- Chronické a neztišitelné bolesti u řady chorobných stavů –
u zvýšeného svalového napětí (u křečí, spasticity), onkologické
bolesti, postherpetické neuralgie (bolesti nervového původu po onemocnění
pásovým oparem), u revmatoidní artritidy (ztuhlost a bolesti způsobené
chronickými autoimunitními záněty měkkých tkání kloubů a dalších
orgánů) atd.,
- Třes a poruchy svalového napětí (křeče, škubavé pohyby, poruchy
chůze, mimiky) u řady chorobných stavů (např. Parkinsonova choroba,
roztroušená skleróza),
- Kožní poruchy jako atopický ekzém, lichen planus (zánětlivé
poškození a vyrážka kůže a sliznice, často v oblasti úst), psoriáza
(lupénka) a další,
- Neuropatie (poruchy nervových vláken) po chemoterapii, u HIV/AIDS,
u stavů po encefalitidách (zánětech mozku),
- Akutní záchvat glaukomu (tzv. „zelený zákal“, spočívající
v bolestivém a zrak ničícím zvýšení nitroočního tlaku),
- nechutenství u pacientů s nádorovými onemocněními a HIV/AIDS a
ztráta tělesné hmoty při HIV/AIDS (tzv. wasting syndrom).
Zdroj: Důvodová zpráva k novelám zákonů o návykových látkách a
o léčivech
Marihuana
- Jde o drogu, která se vyrábí usušením květenství samičích rostlin
konopí s obsahem nad 0,3 procenta THC. Název marihuana je počeštěnou
verze španělského označení marijuana
- Nejpodstatnější chemickou složkou jsou kanabinoidy. Hlavní biologicky
aktivní látkou, zodpovědnou za omamné účinky, je THC.
- Sedativní, analgetické a antibiotické účinky projevuje druhý, téměř
vždy zastoupený kanabinoid CBD, tj. kanabidiol.
THC (delta9-tetrahydrokanabinol)
- Je hlavní psychoaktivní látkou pryskyřic, přisuzuje se mu 75 až
100 procent psychických účinků.
- Jeho množství v rostlině kolísá takřka od nuly až po 95 procent
z obsažených kanabinoidů.
- Marihuana připravená z velmi kvalitního konopí a velice pečlivě
pěstovaná může mít kolem 12 procent THC v sušině. Běžně se jeho
obsah pohybuje okolo 5 až 10 mg na gram.
Stevia rebaudiana
- První informace i ní pronikly do Evropy díky kolonizátorům
v 16. století.
- Dnes sladí stevií odhadem dvě miliardy lidí.
- Extrakt je 200– až 300krát sladivější než cukr, a přitom má
nulovou kalorickou hodnotu.
- Bylina údajně působí například na regulaci množství cukru v krvi,
stabilizaci krevního tlaku, zrychluje regeneraci organismu po námaze, má
antiseptické účinky na pokožku, snižuje pocit bolesti či zabraňuje vzniku
zubního kazu.
Zdroj:
EURO