Jako u mnohého, fiktivní sklenici
drogové situace u nás lze vidět buď jako pesimisticky poloprázdnou, nebo
optimisticky poloplnou. Záleží na vědomostech, zkušenosti, ale
i přednastavení a motivaci posuzujícího, a úhlu či cíli pohledu na věc.
Z mého pohledu, tedy člověka, který pracuje v drogové „branži“ přes
třicet let, je drogová situace v ČR stabilní a při mezinárodním
srovnání na docela dobré úrovni. V tvrdých kritériích: tedy v počtech
podchycených problémových uživatelů, ale i závislých či problémových
uživatelů, kteří jsou v kontaktu s nějakou poradenskou či léčebnou
institucí.
Jinak samozřejmě vidí situaci rodič, policista nebo politik. Rodič je motivován úzkostí o dítě. Policista je znechucen pohledy na místa větší koncentrace lidí na drogách a omezenými možnostmi věc řešit nebo obrovskými finančními zdroji druhé strany. Politik hledá i téma pro možnost viditelného předvedení se v roli ochránce a spasitele či mediální šance drogového tématu.
Drogy vymýtit nelze
Příklad každoročního zděšení nad mezinárodní statistikou, která vyčísluje naše přední místo v kritériu, „kolik procent mladých okusilo marihuanu“, je výstižný. Je to katastrofická zpráva. Kolik jich přejde na tvrdé drogy či se chytí ve špatné společnosti? Nebo to znamená, že dospívající si odbudou rizikové experimenty mládí, které má každá mladá generace tou méně rizikovou drogou? Použijeme-li další kriterium, že populace na tvrdých drogách u nás stárne, i ta kriteria výše zmíněná, pak je to zpráva spíše pozitivní. Drogy úplně vymýtit prostě nelze. Ostatně i my starší „fetujeme“ alkohol či cigarety. A vůči těmto masově užívaným legálním drogám jsou ty chemické, ilegální, relativně malé. Na předávkování tvrdými drogami plus legálními prášky, psychofarmaky na spaní a uklidnění, u nás ročně umírá podle oficiálních čísel 30 až 50 lidí. Odhad předčasných úmrtí v důsledku dlouhodobého kouření je kolem 20 000 lidí za rok. Existují obrovské zdravotní problémy obézních občanů, tisíce umírají na silnicích. Konkrétní drogový problém rodiny, jejíž člen je tvrdě na drogách, je ovšem něco jiného než pohled statistiky. Je to pro všechny velké neštěstí a utrpení.
Harm reduction
Rolí společnosti je tedy vytvořit podmínky, aby problém nebyl zbytečně vysoký a drahý, lidsky ani finančně. Svět postupně překonává iluze o vyřešení drogového problému a začal realisticky připouštět i techniky přístupu k toxikomanům. Ty se nazývají „harm reduction“, tedy snížení poškození a nákladů společnosti na léčbu a represi. Jsou to výměnné programy injekčního materiálu, substituční programy, které poskytují legální a čistou drogu těm, kteří by si ji jinak opatřovali kriminálními způsoby. To snižuje obrovské náklady na policii, soudy a samozřejmě léčení drogově závislých lidí. Kolem toho je ovšem stále problém obtížného pochopení a přijetí této paradoxní logiky a spousta politických zábran. Drogy jsou na jedné straně problém lidské vášnivosti – podobně jako sex, moc či peníze. Ďábel ovšem není ukryt v droze, ale v člověku. V jiné terminologii jde o věc poptávky a nabídky, ale především o obrovské zisky. Ilegalita drog z nich dělá sice extrémně nebezpečný, ale také extremně ziskový byznys. Milton Friedman kdysi použil až bonmotový postřeh, že „drogový problém je řešitelný, až když budou drogy prodávány v každé samoobsluze“. Ze společenského hlediska je zajímavý i další výrok, že „některé drogy nejsou zakázané, protože jsou nebezpečné, ale jsou nebezpečné, protože jsou zakázané“. To samozřejmě v důsledku neznamená požadavek na totální legalizaci, ale hledání regulace přiměřené člověku i dané společnosti.
Marihuana jde do zahraničí
Pokud je pravda, že Sapa je drogově problémová, tak je jasné, že potenciální drogové peníze se vyplatí tam „dělat“ i přes všechna rizika. Je to dáno místem, společností a jejími hodnotami, korupcí, proorganizovaností tamějšího obchodu. Nepochybuji o tom, že represivní složky se tam angažují. Jde-li „jenom“ o pěstování marihuany na obchod, jde hlavně o zahraniční poptávku. Většina té domácí se u nás zřejmě pěstuje v malém, a ne na byznys. Nebezpečnější je možná to, že organizovanost této výroby může být využita i pro výrobu tvrdých drog či jinou kriminalitu. Klišé o dnešním globalizovaném světě s možností přesunů výrob platí samozřejmě o drogách beze zbytku. Svět přichází na to, že desítky let praktikované drogově represivní přístupy jsou extrémně drahé a nedokážou situaci významně pozitivně ovlivnit. Dnes jde o to, aby společenská a politická diskuse na drogová témata byla racionální, neideologická, respektující zkušenost nedávnou, ale i tu nakumulovanou mnoha generacemi.
Zdroj: Hospodářské noviny