Ministerstvo zdravotnictví po
letech odporu poprvé připustilo, že marihuanu vyřadí ze seznamu
zakázaných látek. Důvodem jsou evidentní léčivé účinky, které nyní
pacienti nemohou legálně využívat. Vlastní pěstírnu ale kvůli tomu
založit nehodlá.
Ministerstvo zdravotnictví po letech odporu připravuje novelu zákona, která by marihuanu vyřadila ze seznamu zakázaných látek. Využívat legálně by ji tak mohly stovky pacientů, které trpí například roztroušenou sklerozou, rakovinou nebo Parkinsonovou nemocí.
„Do konce letošního roku předložíme sněmovně novelu zákona o návykových látkách, kde marihuanu přesuneme ze seznamu zakázaných látek mezi ty, které bude možno předepisovat,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek na konferenci, kterou v úterý ve sněmovně zorganizoval poslanec a místopředseda zdravotnického výboru sněmovny Jiří Štětina (VV). reklama
A pozadu prý nezůstane ani sněmovna. Podle poslance a bývalého pražského primátora Pavla Béma (ODS) by měli poslanci příslušnou změnu zákona schválit zhruba do půl roku poté, co ji dostanou na stůl. „Věřím, že nalezneme model, který jasně oddělí nezákonný trh a legitimní použití léku,“ uvedl.
Ministerstvo přitom podle Plíška preferuje, aby se místo pěstování v Česku léčebná látka dovážela ze zahraničí.
Dvě procenta v Coloradu
V řadě států je využití marihuany k léčení legální. V americkém státě Coloredo s ní jako lékem mají zkušenost dvě procenta dospělé populace. (V USA se ale přístup liší stát od státu).
V Izraeli s legalizací marihuany začali před 12 lety, nyní počet registrovaných pacientů stoupl na sedm a půl tisíce.
„Odborný lékař doporučí ministerstvu zdravotnictví a to dá zpravidla do deseti dnů povolení,“ vysvětlil postup pro legální použití marihuany český odborník Lumír Hanuš, který působí na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
Ti, kdo drogu zneužívají, ale musí počítat s tvrdými tresty – až dvacetiletým vězením. I pouhé držení malého množství k jiným než léčebným účelům se trestá až pětiletým vězením.
Pěstování a léčba konopím je v Izraeli pod dohledem státu – produkovat ji má povoleno jen osm firem. Donedávna bylo léčení marihuanou zcela bezplatné, při nárůstu počtu pacientů se zavedl měsíční poplatek 370 šekelů, tedy něco přes tisíc korun. „Všechny peníze dostane farma. Distribuce a vše ostatní je zdarma,“ popisuje Hanuš.
25 tisíc či stovky měsíčně?
V Česku byl už před prázdninami schválen první lék s výtažkem z konopí – Sativex. Jenže se dováží ze Španělska a jedno balení, které vydrží 14 dní, stojí přes 12 tisíc korun. „Úhrada je možná pouze po schválení revizním lékařem a pojišťovny ji ještě neplatily,“ řekl ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš.
Léčba klasickým sušeným konopím (v sušených špičkách rostliny je deset až dvacet procent účinné látky) přijde na zlomek této sumy – stokoruny až tisícikorunu měsíčně. „Nechci tvrdit, že to bude zcela hrazeno z pojištění, ale určitě tam nějaká účast zdravotního pojištění bude,“ uvedl náměstek Plíšek.
Ministerstvo přitom podle Plíška preferuje, aby se místo pěstování v Česku léčebná látka dovážela ze zahraničí. „Musíme udělat opatření aby nedošlo k masovému zneužívání bez lékařkého předpisu,“ podotkl.
Již ve čtvrtek se má na ministerstvu sejít expertní skupina, která změnu zákona i souvisejících předpisů připraví.
Volně pěstovat? To ne!
Podle všech oslovených se nedá předpokládat, že by legalizace šla tak daleko, že by si lidé mohli marihuanu pro léčbu legálně pěstovat sami, protože by bylo neuhlídatelné. I když to už dnes potajmu činí. „Většina těch, kteří marihuanu pěstují, to dělá pro rekreační účely,“ říká Bém.
„My rozhodně nebudeme podporovat domácí samoléčbu, protože má svá rizika. Jedině pod dohledem lékaře,“ potvrzuje náměstek ministra zdravotnictví.
Ani státem hlídané konopné farmy po vzoru Izraele ale ministerstvo nepodporuje – podle úmluvy OSN o omamných látkách by v tom případě stát musel zřídit státní agenturu, která by na nakládání s omamnou látkou dohlížela. „Myslíme si, že by bylo výhodnější ji spíš dovážet než zřizovat státní agenturu,“ říká Plíšek.
Ne všichni jsou ale o takové výhodě přesvědčeni. „Mohlo by to být krátkodobě výhodnější ve smyslu: bylo by s tím míň práce. Ale bylo by to ekonomicky nevýhodné a pro pacienta i stát drahé. Předpokládám, že vznikne ekonomická analýza a ta rozhodne,“ říká vedoucí pro vědu a výzkum Centra adiktologie 1. Lékařké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Zábranský, který byl hlavním iniciátorem petice za legalizaci léčby konopím. Zdroj: Ihned.cz, Autor: Marek Pokorný