Ministerstvo zdravotnictví po
letech odporu poprvé připustilo, že marihuanu vyřadí ze seznamu
zakázaných látek. Důvodem jsou evidentní léčivé účinky, které nyní
pacienti nemohou legálně využívat. Vlastní pěstírnu ale kvůli tomu
založit nehodlá.
Ministerstvo zdravotnictví po letech odporu připravuje novelu zákona,
která by marihuanu vyřadila ze seznamu zakázaných látek. Využívat
legálně by ji tak mohly stovky pacientů, které trpí například
roztroušenou sklerozou, rakovinou nebo Parkinsonovou nemocí.
„Do konce letošního roku předložíme sněmovně novelu zákona
o návykových látkách, kde marihuanu přesuneme ze seznamu zakázaných
látek mezi ty, které bude možno předepisovat,“ řekl náměstek ministra
zdravotnictví Martin Plíšek na konferenci, kterou v úterý ve sněmovně
zorganizoval poslanec a místopředseda zdravotnického výboru sněmovny Jiří
Štětina (VV). reklama
A pozadu prý nezůstane ani sněmovna. Podle poslance a bývalého
pražského primátora Pavla Béma (ODS) by měli poslanci příslušnou změnu
zákona schválit zhruba do půl roku poté, co ji dostanou na stůl.
„Věřím, že nalezneme model, který jasně oddělí nezákonný trh a
legitimní použití léku,“ uvedl.
Ministerstvo přitom podle Plíška preferuje, aby se místo pěstování
v Česku léčebná látka dovážela ze zahraničí.
Dvě procenta v Coloradu
V řadě států je využití marihuany k léčení legální.
V americkém státě Coloredo s ní jako lékem mají zkušenost dvě procenta
dospělé populace. (V USA se ale přístup liší stát od státu).
V Izraeli s legalizací marihuany začali před 12 lety, nyní počet
registrovaných pacientů stoupl na sedm a půl tisíce.
„Odborný lékař doporučí ministerstvu zdravotnictví a to dá zpravidla
do deseti dnů povolení,“ vysvětlil postup pro legální použití marihuany
český odborník Lumír Hanuš, který působí na Hebrejské univerzitě
v Jeruzalémě.
Ti, kdo drogu zneužívají, ale musí počítat s tvrdými tresty – až
dvacetiletým vězením. I pouhé držení malého množství k jiným než
léčebným účelům se trestá až pětiletým vězením.
Pěstování a léčba konopím je v Izraeli pod dohledem státu –
produkovat ji má povoleno jen osm firem. Donedávna bylo léčení marihuanou
zcela bezplatné, při nárůstu počtu pacientů se zavedl měsíční poplatek
370 šekelů, tedy něco přes tisíc korun. „Všechny peníze dostane farma.
Distribuce a vše ostatní je zdarma,“ popisuje Hanuš.
25 tisíc či stovky měsíčně?
V Česku byl už před prázdninami schválen první lék s výtažkem
z konopí – Sativex. Jenže se dováží ze Španělska a jedno balení,
které vydrží 14 dní, stojí přes 12 tisíc korun. „Úhrada je možná
pouze po schválení revizním lékařem a pojišťovny ji ještě neplatily,“
řekl ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš.
Léčba klasickým sušeným konopím (v sušených špičkách rostliny je
deset až dvacet procent účinné látky) přijde na zlomek této sumy –
stokoruny až tisícikorunu měsíčně. „Nechci tvrdit, že to bude zcela
hrazeno z pojištění, ale určitě tam nějaká účast zdravotního
pojištění bude,“ uvedl náměstek Plíšek.
Ministerstvo přitom podle Plíška preferuje, aby se místo pěstování
v Česku léčebná látka dovážela ze zahraničí. „Musíme udělat
opatření aby nedošlo k masovému zneužívání bez lékařkého
předpisu,“ podotkl.
Již ve čtvrtek se má na ministerstvu sejít expertní skupina, která
změnu zákona i souvisejících předpisů připraví.
Volně pěstovat? To ne!
Podle všech oslovených se nedá předpokládat, že by legalizace šla tak
daleko, že by si lidé mohli marihuanu pro léčbu legálně pěstovat sami,
protože by bylo neuhlídatelné. I když to už dnes potajmu činí.
„Většina těch, kteří marihuanu pěstují, to dělá pro rekreační
účely,“ říká Bém.
„My rozhodně nebudeme podporovat domácí samoléčbu, protože má svá
rizika. Jedině pod dohledem lékaře,“ potvrzuje náměstek ministra
zdravotnictví.
Ani státem hlídané konopné farmy po vzoru Izraele ale ministerstvo
nepodporuje – podle úmluvy OSN o omamných látkách by v tom případě
stát musel zřídit státní agenturu, která by na nakládání s omamnou
látkou dohlížela. „Myslíme si, že by bylo výhodnější ji spíš
dovážet než zřizovat státní agenturu,“ říká Plíšek.
Ne všichni jsou ale o takové výhodě přesvědčeni. „Mohlo by to být
krátkodobě výhodnější ve smyslu: bylo by s tím míň práce. Ale bylo by
to ekonomicky nevýhodné a pro pacienta i stát drahé. Předpokládám, že
vznikne ekonomická analýza a ta rozhodne,“ říká vedoucí pro vědu a
výzkum Centra adiktologie 1. Lékařké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš
Zábranský, který byl hlavním iniciátorem petice za legalizaci léčby
konopím.
Zdroj:
Ihned.cz, Autor: Marek Pokorný