Vacíkov – Konopí se na stránkách
novin vyskytuje především v souvislosti s kriminalitou. Tentokrát se
jedná o technické konopí. Mnoho lidí, hlavně mladých totiž netuší, že
kdysi patřilo k významným stavebním materiálům. Alternativní metodou
stavby domu se zabývá občanské sdružení Konopa, která pořádá
několikadenní dílny pro mladé. Učí je stavět „zdravě“ a v souladu
s přírodou.
Stavět z konopí, stavět s přírodou
Do statku ve Vacíkově nedaleko Březnice se tento měsíc sjela desítka
mladých lidí z celé republiky. Při omítání stěn interiérů použili
konopno-vápenných a konopno-hlinitých směsí. Dílna ve Vacíkově je totiž
součástí projektu Stavíme s přírodou s názvem Konopná Odyssea, jehož
cílem je přispět k rozšíření využití a zvýšení dostupnosti
konopných stavebních materiálů. Další dílny proběhnou během srpna
v jihočeském Kunžaku.
Pazdeří je lehčí než beton
Jak vysvětluje předseda pořádajícího sdružení Konopa Michal Ruman:
„Jedním z přírodních stavebních materiálů je pazdeří. To je dřevitý vnitřek stonků
konopí i lnu, podobný štěpce, jež se tradičně získávalo na venkově
v takzvaných pazdernách. Dříve je nejčastěji pálili, dnes se hojně
využívá ve Velké Británii, Francii a dalších zemích jako podestýlka ve
stájích ušlechtilých koní, pro domácí zvířatači jako zahradní substrát. Stále vícese ale rozmáhá použití pazdeří i ve stavebních
materiálech s nevšedními vlastnostmi.“„Použití konopno-vápenných
směsí se v posledních deseti letech šíří do Evropy i do zámoří
z Francie, kde tuto technologii upřednostňují při rekonstrukcích starých
hrázděných domů. Získaný materiál, kterému se v anglicky mluvících
zemích říká „hempcrete“ čili konopný beton, totiž, na rozdíl od
klasického betonu, dýchá a spolehlivě rozvádí vlhkost vznikající
užíváním domu. V receptuře na výrobu konopného betonu se totiž
nepoužívá cement,“ říká Michal Ruman. Pazdeří je prý lehčí než
beton a také výborně hlukově i tepelně izoluje.
Omítání skoro jako modelování
„Zkušenosti z dílny ukázaly, že s tímto typem materiálu může, byť
pod vedením praktiků, pracovat i laik bez stavebního vzdělání. Přidáním pazdeří vápenná směs
získává na plasticitě; práce s ní se tak podobá spíše modelování.“
pokračuje Michal Ruman.
Zároveň se ale prý ukázaly i některé nevýhody: vápno je dráždivý materiál a práce s ním vyžaduje použití ochranných pomůcek a opatrnost. O to více si pak účastníci dílny mohou užít práci se směsí s hlínou, se kterou je možné pracovat bez obav.
Hlína použitá na dílně pocházela přímo z pozemku u statku. Jako místní zdroj představuje pro stavebníky ideál ekologického stavebního materiálu s minimálními dopady na životní prostředí. Zhodnocování ekologických dopadů stavebních materiálů použitých na dílně tvoří nedílnou součást projektu.
„Na setkání ve Vacíkově tematicky navazují dvě další dílny, které pořádáme 12. až 15. a 18. až 21. srpna v Kunžaku u Jindřichova Hradce. Soustředit se budeme na práci s konopím, hlínou a dřevem. Zaměříme se na „fajnové“ omítky, mozaiky či dusané stěny – budeme zdobit a zkrášlovat, zváni jsou všichni lidé, zvláště zájemci do věku třiceti let,“ láká Michal Ruman.
Vedle toho se zájemci podívají na funkční zázemí domu, seznámí se s principy kompostovací toalety, rekuperace vody a konceptem zimní zahrady. Projekt jako mládežnickou iniciativu podpořila Evropská Unie přes Českou národní agenturu Mládež.