Encod vyslal delegaci na 54. zasedání Komise OSN pro omamné
látky. Zde jsou první dojmy prezidenta
Encodu Fredricka Polaka.
První den začal v 8 ráno malou demonstrací podél řady lidí, čekající u vchodu do budovy OSN na bezpečnostní procedury.
Naši přátelé z Maďarské unie občanských svobod se snažili vypadat jako mafiáni a rozdávali tisícidolarové bankovky s portrétem výkonného ředitele UNODC Fedotova, děkující UNODC a CND za padesát let drogové prohibice. Na bankovkách stálo „In Prohibition We Trust“ (Věříme v prohibici) a „Say No to Drug Law Reform“ (Řekněte NE reformě drogových zákonů).
Problémem na zasedání CND je zjistit, kde se diskutují nebo dějí důležité a/nebo zajímavé věci – za předpokladu, že se vůbec něco takového děje. Ve dvou velkých sálech, kde se konají plenární zasedání, je možné skutečně sledovat diskuzi pouze pro týmy lidí, kteří se střídají v poslouchání a dělání poznámek a setkávají se, aby byli schopni sledovat vývoj. To si mohou dovolit pouze největší nevládní organizace. Naštěstí na chodbách dochází k častým osobním kontaktům, kde může člověk často pochytit užitečné informace.
Níže uvedené obsahuje pouze několik bodů, které snad stojí za zmínku. Rozhodně nejde o úplný obrázek toho, co se na shromáždění dělo.
Před dvěma lety obdržela WHO (Světová zdravotnická organizace) žádost nebo pověření k vypracování zprávy o konopí. To bylo výsledkem žádosti Japonska na zahrnutí konopných semínek o úmluv.
O dva roky později se neudálo nic, protože WHO na tento projekt nemá peníze. Ten může začít pouze tehdy, když se jedna nebo více zemí rozhodnou poskytnout prostředky speciálně na tento účel a žádná země takovouto iniciativu nevyvinula.
Naskýtá se otázka, na jaký druh projektů je vydáván dostatek peněz.
Na setkání s předsedou INCB (Mezinárodní rada pro kontrolu narkotik) prof. Hamidem Ghodsem byly položeny otázky na to, proč INCB pravidelně kritizuje země, které přijaly metody jako místnosti pro užívání drog, které prokazatelně zlepšují zdraví uživatelů drog. Pan Ghodse odpověděl, že věcí INCB není, jestli nějaká metoda pomáhá či nikoli, ale pouze jestli je v souladu s úmluvami. Což není případ uživatelských místbností. Takže o tomto referují. Drogy užívané v uživatelských místnostech byly koupeny na nelegálním trhu. Pokud by daná droga byla stejným lidem předepsána, bylo by to v pořádku.
To ukazuje mechanismus fungování úmluv a INCB.
Neexistuje žádné pravidelné nezávislé hodnocení výsledků „globálního systému kontroly drog“. Striktně a pravidelně je kontrolována a monitorována míra, do níž jednotlivé země dodržují či nedodržují úmluvy.
Účinnost jednotlivých politik a metod na veřejné a individuální zdraví není pro systém kontroly drog OSN relevantní. Když je na základě žádosti členského státu rozhodnuto vypracovat zprávu o konopí a výsledcích jeho užívání, není to považováno za součást pravidelného programu OSN, ať už UNODC či WHO, a její vypracování je ponecháno na politické vůli jednotlivých zemí – a následně se nestane nic.
V úterý odpoledne jsem se zúčastnil schůzky, organizované ONDCP, americkým Úřadem pro politiku národní kotroly drog. Ústředním tématem bylo takzvané „Zvládání drogových prohřešků s NADĚJÍ“, prezentace prof. Angely Hawkenové z Pepperdinovy univerzity na Havaji. Ta byla uvedena Gilem Kerlikowskem, ředitelem ONDCP, známým jako americký drogový car, a Kevinem Sabetem, zvláštním poradcem ONDCP. Uvedení na takto vysoké úrovni ukazuje, jak je tento projekt důležitý pro vládu USA.
Jde o nový přístup k vymáhání bezdrogového životního stylu na drogových hříšnících, kteří po odpykání trestu ve vězení mají stanovenou zkušební dobu až 5 let. Je to nazýváno „léčbou“, ale jde o aplikování přísného behaviorálního přístupu, něčeho jako trénink nebo dril. Sankce za „pozitivní“ testy na drogy jsou „jisté, pohotové, konzistentní a umírněné“. Toto jsou klíčová slova. Poslední z nich, umírněné, je zajímavé: začínají na dvou dnech vězení bezprostředně po prvním pozitivním testu, což těžce narušuje život hříšníka v podmínce. Na druhé straně jde o výrazně kratší dobu než sankce, které jsou stále používány většinou soudů: zpátky do vězení na dlouhou dobu. Nicméně se zdá, že tyto drsné sankce nejsou vždy přísně uplatňovány.
Výsledkem tohoto výzkumu je: snížení užívání drog, méně času ve vězení pro lidi v podmínce a hlavně: sníží se potřeba míst ve věznicích. Hawkenová správně uznává, že výsledky za období po skončení podmínky budou známy až za několik let. ONDCP zřejmě vidí v této metodě velký příslib, protože se zdá být výrazně levnější.
A já si pomyslel: zdá se to být obzvlášť výhodné pro americkou vládu, jelikož to neučiní velké množství vězeňských cel nadbytečnými po zrušení prohibice drog. Vytvoří to systém, ve kterém budou vězeňské cely (které by se jinak staly zbytečnými) využijí efektivněji než v současnosti, pro krátké pobyty většího počtu „drogových hříšníků“.
Otázka, proč je nutno těmto lidem zakázat užití sebemenšího množství drog, i kdyby se naučili své užívání kontrolovat, a intenzivně je po léta pronásledovat s hrozbou bezprostředního, ač krátkého uvěznění, nebyla vznesena.
Zde je náš druhý dojem24. března 2011
V 11:00 začal „neformální dialog“ s výkonným ředitelem UNODC (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu) Jurijem Fedotovem. Nástupce p. Costy působil přátelským a relaxovaným dojmem. Většina otázek nebyla složitá a když připustil, že ještě nezná veškeré aspekty, dva z jeho hlavních funkcionářů byli připraveni ho zastoupit.
Mnoho lidí mi dalo na vědomí, že ode mne očekávali svého druhu složité otázky a já se rozhodl po pár větách o mých minulých neproduktivních kontaktech s panem Costou se ho zeptat pouze na to, zda je ochoten chopit se toho, co Costa slíbil, ale nesplnil: poskytnout nám diskuzní dokument.
Potřebujeme vědět, co si pan Fedotov a UNODC myslí o skutečnosti, že v mnoha zemích dekriminalizace konopí nebo všech drog pro osobní potřebu nevedla ke zvýšenému užívání a někdy tento přístup dokonce rozsah užívání snížil. Zatímco předseda Michel Perron splnil svou povinnost sdělením, abych ukončil svou otázku, protože nám zbývá pouze několik minut, podařilo se mi dodat, že jsme ve Vídni, městě Karla Poppera, vědce a filosofa, který formuloval slavné paradigma falsifikace: nelze dokázat platnost teorie, ale lze ji v jednom okamžiku vyvrátit důkazem, že je chybná.
Fedotov uvedl, že pozorně poslouchal všechny projevy učiněné členskými státy během otevíracího zasedání a neslyšel nic, co by podporovalo mé tvrzení (že rostoucí počet lidí shledává, že bychom měli mít regulaci nebo dekriminalizaci namísto prohibice). Zde mohl skončit, ale dodal, že nevěděl o příslibu diskuzního dokumentu a nabídl se, že by ho rád vypracoval. A následně chce zahájit diskuzi s občanskou společností o tomto tématu. Řekl, že tím bude pověřen jeden z jeho předních pobočníků p. Gilberto Gerra. To byl pro nás nečekaný, ale velmi uspokojivý výsledek, třebaže si budeme muset počkat na to, jestli z toho něco bude.
Pro kompletní zpravodajství o tom, co se děje na pravidelných schůzkách CND, dvou simultánních planárních zasedáních a dalších sezeních, viz www.cndblog.org . Je to ambiciózní projekt asociace IHRA (Mezinárodní asociace pro snižování škod) a IDPC (Mezinárodní konsorciu pro drogovou politiku). Mé otázky pro p. Fedotova a jeho reakce jsou popsány níže:
Zprávy z neformálního dialogu s výkonným ředitelem UNODC: otázka aktualizace úmluv o kontrole drog
Otázka: V některých zemích, kde byly drogy dekriminalizovány, se užívání drog nezvýšilo. To je jasné popření teorie drogové prohibice, základu celého systému OSN pro kontrolu drog. Jaký je postoj UNODC k rostoucí myšlence, že teorie drogové prohibice byla vyvrácena?
Odpověď: Neslyšel jsem od členských států nic v tomto duchu. Naopak, chtějí se soustředit na poptávku. Ale já jsem připraven v této záležitosti pracovat, připravit diskuzní dokument a diskutovat s vámi. Pan Gerra se v této věci vyzná.
Další významnou záležitostí byla otázka, kterou vznesl Mat Southwell z INPUDu (Mezinárodní síť uživatelů drog), proč do těchto úvah nebyli častěji a intenzivněji zapojeni zástupci uživatelů drog. Fedotov nejprve nezahrnul tuto otázku mezi ty, na které reagoval, a teprve po rozhořčeném Matově telefonátu se omluvil a zodpověděl i tuto otázku. To, co řekl, bylo už méně uspokojivé: odkázal to na národní úroveň a řekl, že je na členských státech zahrnout osoby z uživatelských organizací do svých delegací. Neřekl to jasně, ale já tomu rozumím tak, že rozdíly v názorech členských států na tuto otázku jsou příliš velké.
Během obědového sympózia prezentoval Transform svou novou kampaň „Spočítat náklady“, dobře připravený a pokračující projekt, v rámci něhož budou popsány a srovnávány „nezamýšlené následky“ (jak je nazval bývalý výkonný ředitel Costa v jedné ze svých posledních řečí) s tím, co je vydáváno za pozitivní výsledky drogové prohibice. Sledujte další vývoj na webu Transformu.
Den skončil setkáním VNGOC, Vídeňského výboru nevládních organizací, který spojuje UNODC a nevládní organizace aktivní v této oblasti. Zde se neudálo nic významného, snad kromě snahy jednoho z „Drug Free People“ o přijetí návrhu, že by každá skupina ve VNGOC měla formálně vyjádřit, že se drží mezinárodních drogových úmluv. Byl jsem prvním, kdo na to reagoval: „Podporujeme OSN, ale nepodporujeme převážnou část obsahu drogových úmluv. Chceme je změnit, jak nejrychleji to bude možné.“ Michael Krawitz (Veteráni pro přístup k léčebnému konopí) poté řekl, že je pochopitelné požadovat po organizaci, jež chce být aktivní v OSN, aby dohodu OSN podepsaly, ale nic více. S tím zavládl všeobecný souhlas.
(Frederik Polak)
Jednou z věcí, která se během letošního CND stává zřejmou je, že to co se na oficiálním setkání děje se stává stále méně a méně relavantním. Ve skutečnosti jsou setkání CND nekonečným opakováním stále stejného poselství a je příspěvkem nevládních organizací, že přinášejí čerstvý vzduch do způsobu, jakým je pojímána drogová politika.
Měl jsem možnost hovořit pouze s několika delegacemi. S bolívijskou delegací jsme diskutovali situaci ohledně bolívijského pozměňovacího návrhu k Jednotné úmluvě. Zdá se, že vláda Eva Moralese je připravena vypovědět Jednotnou úmluvu a následně ji znovu podepsat, avšak s výhradou ke článkům týkajícím se tradiční koznumace koky, tak jak jsme uvedli již dříve.
Také jsme mluvili s uruguyaskou delegací, která potvrdila, že pravděpodobně dojde ke schválení návrhu zákona, který dekriminalizuje domácí pěstování marihuany pro vlastní potřebu.
A hovořili jsme s EMCDDA (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti) o problematice drog za volantem. EMCDDA potvrdilo, že opatření k zavedení nulové tolerance THC se podle testů způsobilosti k řízení nezakládají na vědecké bázi a uvedlo, že vědecký výzkum ukazuje, že malé dávky kokainu dokonce schopnost řídit zlepšují. Doufám, že přesná data z tohoto výzkumu získám v nejbližších dnech.
Většinu dne jsem strávil distribuováním ohlášení rozlučkové slavnosti pro Jednotnou úmluvu, kterou organizujeme zítra. Oznámení společně s motivačním dopisem jsme předali 120 vládním delegacím.
Mezitím jsme vyslechli strašná svědectví z míst, kde je válka proti drogám stále v barbarské fázi. Z Mexika, samozřejmě, kde bylo za 4 roky drogové války zabito 35 000 lidí. Skutečnost, kterou mexická vláda ospravedlňuje tvrzením, že většina obětí jsou zločinci (…). Z Gruzie, kde lidé, kteří vypadají, že jsou pod vlivem, mohou být zadrženi a pokud jsou jejich krevní testy pozitivní, mohou být za užití nelegální drogy uvězněni.
Na závěr jedna pozitivní zpráva. Z Maroka přicházejí důvěryhodné náznaky, že během následujících týdnů bude propuštěn Chakib El Khayari. Dnes byl přeložen do jiného vězení blíže k místu, kde žije jeho rodina.
Překlad: Michal