ENCOD Bulletin o drogové politice
v Evropě, č.74, duben 2011
Nedávné události v arabském světě nám ukazují, že když se lidé
sjednotí, jsou schopni přemoci i ty nejsilnější a nejrepresivnější
režimy, dokonce i mírovou cestou. Existuje šance, že by „egyptský
přístup“ mohl být aplikován na globální režim prohibice drog? Dočká
se práce Encodu a dalších nevládních organizací, snažících se vyzývat
současnou politiku kontroly drog, vůbec někdy úspěchu?
Má-li být poslední výroční setkání Komise OSN pro omamné látky (CND) ve Vídni jakkoli spolehlivým indikátorem současného stavu věcí v debatě o mezinárodní drogové politice, pak nemáme důvod být pesimističtí. Jak to vysvětluje Michael Krawitz, výkonný ředitel organizace Amerických veteránů pro přístup k léčebnému konopí: „Celosvětová debata o drogách je jako obrovská želva. Stojíte-li vedle ní a díváte se na ní, nevidíte, že by se pohybovala. Ale když na nějaký čas odejdete a vrátíte se, už není na stejném místě.“
Když se Encod v roce 1995 poprvé účastnil setkání CND, zřetelně jsme se nezapadali do obrazu. Setkání dominovali pánové v oblecích, kteří nikdy nezpochybňovali Jednotnou úmluvu. Pozornost médií byla mizivá a těch pár nevládních organizací, které přišly s kritikou, bylo považováno za potrhlé cvoky. Bylo pro nás nemyslitelné oslovit shromáždění CND, mohli jsme doufat maximálně v místo v takzvané Vídeňském výboru nevládních organizací pro drogy, kde bychom byli solí v polévce tvořené hlavně prohibicionistickými nevládkami, skládajícími se z manželek a družek úředníků, pracujících v Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC).
Současný stav věcí nejlépe charakterizuje diskuze o kokovém listu. V lednu 2011 podalo 18 zemí (mezi nimi USA, Francie či Německo) námitku proti pozměňujícímu návrhu bolívijské vlády k Jednotné úmluvě, podle kterého by tradiční konzumace kokových listů neměla být nadále zakázána. Jejich motivace zřejmě nemá vůbec nic společného s povahou kokového listu nebo jeho působení na lidské zdraví. Je založena čistě důležitosti udržet „integritu“ úmluvy OSN. Postoj těchto 18 zemí je implicitním uznáním toho, že proces změny textu Jednotné úmluvy nevyhnutelně povede k jejímu rozpadu. Jejich zpráva světu zní, že dávají přednost porušování úmluvy OSN před jejími úpravami, nebo dokonce jen diskuzí o ní.
Na letošním CND se nejzajímavější debaty udály na tzv. side events, přidružených událostech, kde docházelo k přímé interakci mezi nevládkami a vládními delegáty. Oficiální shromáždění (Plenární zasedání a Pracovní výbor-Committee of the Whole) nenabídla žádné nové vhledy a nic by se nestalo, kdyby se nekonala. Hlasy zastupující Vídeňský výbor nevládních organizací pro drogy při setkání s novým ředitelem UNODC Jurijem Fedotovem hovořili zejména na obranu harm reduction (snižování škod) a politiky orientované na akceptování drog. Letošními „bláznivými cvoky“ bylo pár zbývajících tvrdě prohibicionistických skupin, které nadále hlásají poselství typu „Musíme chránit děti před legalizací drog“.
Interakce mezi vládami a občanskou společností samozřejmě nevede automaticky k vzájemnému pochopení a konsenzu. V následující části je krátké shrnutí rozhovoru s François Poinsotem, zástupcem francouzské vlády ve Vídni: Otázka (Q.): V roce 2009 Francie nepodpořila uvedení termínu „harm reduction“ (snižování škod) mezi cíle drogové politiky OSN; zastáváte stále tento názor? Odpověď (A.): Francie věří, že snižování škod je v drogové politice klíčovým prvkem. Ale nechceme podporovat užívání, takže nepovolíme místnosti pro bezpečné injekční užívání. Q. Jaký závěr vyvozujete z faktu, že míra konzumace konopí je ve Francii vyšší než v Nizozemí, kde je konopí dospělým volně dostupné? A. Nejsem si jist, zda je nízká míra spotřeby v Nizozemí výsledkem jejich politiky. Je pravda, že konopí je ve Francii rozšířené, zde dochází k rozporu mezi zákonem a realitou. Ale zákon je nutný k tomu, aby preventivní kampaně byly účinné. Q. Proč vznesla Francie námitku proti žádosti bolívijské vlády pozměnění Jednotné úmluvy ve smyslu zrušení zákazu tradičního žvýkání kokových listů? A. Nezpochybňujeme hodnotu kokového listu v andské oblasti, ale obáváme se, že z kokových listů bude vyráběn kokain. Bolívie by měla prezentovat model, jak bude organizovat legální trh s kokovými listy, abychom to mohli uvážit. Q. Dojde ve Francii v následujících letech k nějakému pohybu v drogové politice? A. Ve Francii jsme legalisté (právní dogmatici), rádi zachováváme zákony. Ale může dojít k tendencím, závisejícím na politickém kontextu. Za prezidenta Chiraca byl preferován medicínský přístup, za Sarkozyho je zdůrazňována veřejná bezpečnost. Společný jmenovatel ale zůstává stejný: prevence.
Také mezi dalšími vládními delegáty bylo obtížné zpozorovat jakékoliv reálné přesvědčení o úspěšnosti drogové prohibice. Rezoluce, připravené Pracovním výborem ke schválení Plenárním zasedáním poslední den, se týkaly v podstatě technických záležitostí. Politická linie nového ředitele UNODC Jurije Fedotova je nejasná, ale na prvním veřejném setkání s nevládními organizacemi projevil větší respekt než jeho předchůdce Antonio María Costa.
Nedošlo ani k jediné oficiální zmínce o tom, že by se letošní 50. výročí Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách oslavovalo. Když jsme distribuovali naše oznámení o pohřbu této úmluvy, zdálo se, jako bychom vyjádřili pocity sdílené většinou účastníků.
25. března nám bylo umožněno pronést řeč k Plenárnímu zasedání. Delegace více než 150 zemí poslouchaly, když delegátka Encodu Beatriz Negrety vysvětlovala důvody, proč přestala být Jednotná úmluva relevantní. „Spojené národy by měly začít vytvářet novou strategii kontroly drogového fenoménu. Strategii postavenou na místních zkušenostech a vědeckých důkazech, nikoli na morálních principech, jež jsou zcela odtrženy od reality. Jako občané světa, ovlivňovaní a zasahovaní drogovou problematikou, důrazně žádáme Spojené národy o nahrazení Jednotné úmluvy OSN globální dohodou, která umožní jednotlivým vládám vytvářet a implementovat jejich vlastní politiku.“
Večer toho samého dne se před budovou OSN uskutečnila ceremonie, při níž jsme spálili Jednotnou úmluvu. Popel byl uschován do urny, kterou jsme ukázali příštího dne na tiskové konferenci v Café Landtmann ve Vídni. Zde Dr. Kurt Blaas z Rakouské asociace pro konopí jako lék a Michael Krawitz hovořili o slibném vývoji v oblasti užívání konopí k léčebným účelům. Tyto pokroky jsou umožněny v neposlední řadě zvýšeným uznáváním tohoto využití ze strany západních vlád.
Jako vždy, nejzajímavější pokroky v drogové politice jsou výsledkem iniciativ občanů: harm reduction,bezpečné místnosti pro užívání a konopné společenské kluby byly vesměs zavedeny na nějaký čas v undergroundu, než se jim dostalo uznání jako legitimnímu přístupu. Tato lekce by mohla fungovat i v případě kokového listu. Mohlo by stát za to zkusit založit Evropský společenský klub kokového listu.
Encod bude pokračovat ve spojování lidí a organizací, jež si přejí adaptaci drogové politiky na realitu a ne naopak. Členové Řídícího výboru a sekretariát budou nadále zastupovat organizaci na úrovni OSN a EU, ale současně mohou být vyvíjeny praktické strategie pro společnou akci. Dobrou zprávou je, že v našem novém hlavním sídle, které se nachází ve starém klášteře v centru Antverp, bude možno organizovat semináře a setkání za minimální náklady, včetně prostorů na spaní pro dostatek osob. Budova je provozována skupinou umělců a lidí bez domova, takže dochází ke spojení teorie s praxí.
S Michaelem Krawitzem z USA jsme diskutovali o potřebě výměny zkušeností mezi konopnými společenskými kluby z různých kontinentů a vypracování pravidel pro jejich fungování. Takže je možné, že bychom ještě letos mohli oznámit první Globální úmluvu občanů o konopí. Posuňme tu želvu…
Autor: Joep Oomen (s pomocí Petera Webstera), Encod
Zdroj: encod.org
Překlad: Michal