Encod vyslal delegaci na 54. zasedání Komise OSN pro omamné
látky. Zde jsou první dojmy prezidenta
Encodu Fredricka Polaka.
23.března 2011
První den začal v 8 ráno
malou demonstrací podél řady lidí, čekající u vchodu do budovy OSN na
bezpečnostní procedury.
Naši přátelé z Maďarské
unie občanských svobod se snažili vypadat jako mafiáni a rozdávali
tisícidolarové bankovky s portrétem výkonného ředitele UNODC Fedotova,
děkující UNODC a CND za padesát let drogové prohibice. Na bankovkách
stálo „In Prohibition We Trust“ (Věříme v prohibici) a „Say No to
Drug Law Reform“ (Řekněte NE reformě drogových zákonů).
Problémem na zasedání CND je
zjistit, kde se diskutují nebo dějí důležité a/nebo zajímavé věci –
za předpokladu, že se vůbec něco takového děje. Ve dvou velkých sálech,
kde se konají plenární zasedání, je možné skutečně sledovat diskuzi
pouze pro týmy lidí, kteří se střídají v poslouchání a dělání
poznámek a setkávají se, aby byli schopni sledovat vývoj. To si mohou
dovolit pouze největší nevládní organizace. Naštěstí na chodbách
dochází k častým osobním kontaktům, kde může člověk často pochytit
užitečné informace.
Níže uvedené obsahuje pouze
několik bodů, které snad stojí za zmínku. Rozhodně nejde o úplný
obrázek toho, co se na shromáždění dělo.
Před dvěma lety obdržela WHO
(Světová zdravotnická organizace) žádost nebo pověření k vypracování
zprávy o konopí. To bylo výsledkem žádosti Japonska na zahrnutí
konopných semínek o úmluv.
O dva roky později se neudálo
nic, protože WHO na tento projekt nemá peníze. Ten může začít pouze
tehdy, když se jedna nebo více zemí rozhodnou poskytnout prostředky
speciálně na tento účel a žádná země takovouto iniciativu
nevyvinula.
Naskýtá se otázka, na jaký
druh projektů je vydáván dostatek peněz.
Na setkání s předsedou INCB
(Mezinárodní rada pro kontrolu narkotik) prof. Hamidem Ghodsem byly položeny
otázky na to, proč INCB pravidelně kritizuje země, které přijaly metody
jako místnosti pro užívání drog, které prokazatelně zlepšují zdraví
uživatelů drog. Pan Ghodse odpověděl, že věcí INCB není, jestli nějaká
metoda pomáhá či nikoli, ale pouze jestli je v souladu s úmluvami. Což
není případ uživatelských místbností. Takže o tomto referují. Drogy
užívané v uživatelských místnostech byly koupeny na nelegálním trhu.
Pokud by daná droga byla stejným lidem předepsána, bylo by to
v pořádku.
To ukazuje mechanismus fungování
úmluv a INCB.
Neexistuje žádné pravidelné
nezávislé hodnocení výsledků „globálního systému kontroly drog“.
Striktně a pravidelně je kontrolována a monitorována míra, do níž
jednotlivé země dodržují či nedodržují úmluvy.
Účinnost jednotlivých politik a
metod na veřejné a individuální zdraví není pro systém kontroly drog OSN
relevantní. Když je na základě žádosti členského státu rozhodnuto
vypracovat zprávu o konopí a výsledcích jeho užívání, není to
považováno za součást pravidelného programu OSN, ať už UNODC či WHO, a
její vypracování je ponecháno na politické vůli jednotlivých zemí – a
následně se nestane nic.
V úterý odpoledne jsem se
zúčastnil schůzky, organizované ONDCP, americkým Úřadem pro politiku
národní kotroly drog. Ústředním tématem bylo takzvané „Zvládání
drogových prohřešků s NADĚJÍ“, prezentace prof. Angely Hawkenové
z Pepperdinovy univerzity na Havaji. Ta byla uvedena Gilem Kerlikowskem,
ředitelem ONDCP, známým jako americký drogový car, a Kevinem Sabetem,
zvláštním poradcem ONDCP. Uvedení na takto vysoké úrovni ukazuje, jak je
tento projekt důležitý pro vládu USA.
Jde o nový přístup
k vymáhání bezdrogového životního stylu na drogových hříšnících,
kteří po odpykání trestu ve vězení mají stanovenou zkušební dobu až
5 let. Je to nazýváno „léčbou“, ale jde o aplikování přísného
behaviorálního přístupu, něčeho jako trénink nebo dril. Sankce za
„pozitivní“ testy na drogy jsou „jisté, pohotové, konzistentní a
umírněné“. Toto jsou klíčová slova. Poslední z nich, umírněné, je
zajímavé: začínají na dvou dnech vězení bezprostředně po prvním
pozitivním testu, což těžce narušuje život hříšníka v podmínce. Na
druhé straně jde o výrazně kratší dobu než sankce, které jsou stále
používány většinou soudů: zpátky do vězení na dlouhou dobu. Nicméně
se zdá, že tyto drsné sankce nejsou vždy přísně uplatňovány.
Výsledkem tohoto výzkumu je:
snížení užívání drog, méně času ve vězení pro lidi v podmínce a
hlavně: sníží se potřeba míst ve věznicích. Hawkenová správně
uznává, že výsledky za období po skončení podmínky budou známy až za
několik let. ONDCP zřejmě vidí v této metodě velký příslib, protože
se zdá být výrazně levnější.
A já si pomyslel: zdá se to
být obzvlášť výhodné pro americkou vládu, jelikož to neučiní velké
množství vězeňských cel nadbytečnými po zrušení prohibice drog.
Vytvoří to systém, ve kterém budou vězeňské cely (které by se jinak
staly zbytečnými) využijí efektivněji než v současnosti, pro krátké
pobyty většího počtu „drogových hříšníků“.
Otázka, proč je nutno těmto
lidem zakázat užití sebemenšího množství drog, i kdyby se naučili své
užívání kontrolovat, a intenzivně je po léta pronásledovat s hrozbou
bezprostředního, ač krátkého uvěznění, nebyla vznesena.
Zde je náš druhý dojem
24. března 2011
V 11:00 začal „neformální
dialog“ s výkonným ředitelem UNODC (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu)
Jurijem Fedotovem. Nástupce p. Costy působil přátelským a relaxovaným
dojmem. Většina otázek nebyla složitá a když připustil, že ještě
nezná veškeré aspekty, dva z jeho hlavních funkcionářů byli připraveni
ho zastoupit.
Mnoho lidí mi dalo na vědomí,
že ode mne očekávali svého druhu složité otázky a já se rozhodl po pár
větách o mých minulých neproduktivních kontaktech s panem Costou se ho
zeptat pouze na to, zda je ochoten chopit se toho, co Costa slíbil, ale
nesplnil: poskytnout nám diskuzní dokument.
Potřebujeme vědět, co si pan
Fedotov a UNODC myslí o skutečnosti, že v mnoha zemích dekriminalizace
konopí nebo všech drog pro osobní potřebu nevedla ke zvýšenému
užívání a někdy tento přístup dokonce rozsah užívání snížil.
Zatímco předseda Michel Perron splnil svou povinnost sdělením, abych
ukončil svou otázku, protože nám zbývá pouze několik minut, podařilo se
mi dodat, že jsme ve Vídni, městě Karla Poppera, vědce a filosofa, který
formuloval slavné paradigma falsifikace: nelze dokázat platnost teorie, ale
lze ji v jednom okamžiku vyvrátit důkazem, že je chybná.
Fedotov uvedl, že pozorně
poslouchal všechny projevy učiněné členskými státy během otevíracího
zasedání a neslyšel nic, co by podporovalo mé tvrzení (že rostoucí počet
lidí shledává, že bychom měli mít regulaci nebo dekriminalizaci namísto
prohibice). Zde mohl skončit, ale dodal, že nevěděl o příslibu
diskuzního dokumentu a nabídl se, že by ho rád vypracoval. A následně
chce zahájit diskuzi s občanskou společností o tomto tématu. Řekl, že
tím bude pověřen jeden z jeho předních pobočníků p. Gilberto Gerra. To
byl pro nás nečekaný, ale velmi uspokojivý výsledek, třebaže si budeme
muset počkat na to, jestli z toho něco bude.
Pro kompletní zpravodajství
o tom, co se děje na pravidelných schůzkách CND, dvou simultánních
planárních zasedáních a dalších sezeních, viz www.cndblog.org
. Je to ambiciózní projekt asociace IHRA (Mezinárodní asociace pro
snižování škod) a IDPC (Mezinárodní konsorciu pro drogovou politiku). Mé
otázky pro p. Fedotova a jeho reakce jsou popsány níže:
Zprávy z neformálního dialogu
s výkonným ředitelem UNODC: otázka aktualizace úmluv
o kontrole drog
Otázka: V některých zemích,
kde byly drogy dekriminalizovány, se užívání drog nezvýšilo. To je jasné
popření teorie drogové prohibice, základu celého systému OSN pro kontrolu
drog. Jaký je postoj UNODC k rostoucí myšlence, že teorie drogové
prohibice byla vyvrácena?
Odpověď: Neslyšel jsem od
členských států nic v tomto duchu. Naopak, chtějí se soustředit na
poptávku. Ale já jsem připraven v této záležitosti pracovat, připravit
diskuzní dokument a diskutovat s vámi. Pan Gerra se v této
věci vyzná.
Další významnou záležitostí
byla otázka, kterou vznesl Mat Southwell z INPUDu (Mezinárodní síť
uživatelů drog), proč do těchto úvah nebyli častěji a intenzivněji
zapojeni zástupci uživatelů drog. Fedotov nejprve nezahrnul tuto otázku mezi
ty, na které reagoval, a teprve po rozhořčeném Matově telefonátu se
omluvil a zodpověděl i tuto otázku. To, co řekl, bylo už méně
uspokojivé: odkázal to na národní úroveň a řekl, že je na členských
státech zahrnout osoby z uživatelských organizací do svých delegací.
Neřekl to jasně, ale já tomu rozumím tak, že rozdíly v názorech
členských států na tuto otázku jsou příliš velké.
Během obědového sympózia
prezentoval Transform svou novou kampaň „Spočítat náklady“, dobře
připravený a pokračující projekt, v rámci něhož budou popsány a
srovnávány „nezamýšlené následky“ (jak je nazval bývalý výkonný
ředitel Costa v jedné ze svých posledních řečí) s tím, co je
vydáváno za pozitivní výsledky drogové prohibice. Sledujte další vývoj
na webu Transformu.
Den skončil setkáním VNGOC,
Vídeňského výboru nevládních organizací, který spojuje UNODC a
nevládní organizace aktivní v této oblasti. Zde se neudálo nic
významného, snad kromě snahy jednoho z „Drug Free People“ o přijetí
návrhu, že by každá skupina ve VNGOC měla formálně vyjádřit, že se
drží mezinárodních drogových úmluv. Byl jsem prvním, kdo na to reagoval:
„Podporujeme OSN, ale nepodporujeme převážnou část obsahu drogových
úmluv. Chceme je změnit, jak nejrychleji to bude možné.“ Michael Krawitz
(Veteráni pro přístup k léčebnému konopí) poté řekl, že je
pochopitelné požadovat po organizaci, jež chce být aktivní v OSN, aby
dohodu OSN podepsaly, ale nic více. S tím zavládl všeobecný
souhlas.
(Frederik Polak)
Jednou z věcí, která se během
letošního CND stává zřejmou je, že to co se na oficiálním setkání
děje se stává stále méně a méně relavantním. Ve skutečnosti jsou
setkání CND nekonečným opakováním stále stejného poselství a je
příspěvkem nevládních organizací, že přinášejí čerstvý vzduch do
způsobu, jakým je pojímána drogová politika.
Měl jsem možnost hovořit pouze
s několika delegacemi. S bolívijskou delegací jsme diskutovali situaci
ohledně bolívijského pozměňovacího návrhu k Jednotné úmluvě. Zdá se,
že vláda Eva Moralese je připravena vypovědět Jednotnou úmluvu a
následně ji znovu podepsat, avšak s výhradou ke článkům týkajícím se
tradiční koznumace koky, tak jak jsme uvedli již dříve.
Také jsme mluvili s uruguyaskou
delegací, která potvrdila, že pravděpodobně dojde ke schválení návrhu
zákona, který dekriminalizuje domácí pěstování marihuany pro vlastní
potřebu.
A hovořili jsme s EMCDDA
(Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti)
o problematice drog za volantem. EMCDDA potvrdilo, že opatření k zavedení
nulové tolerance THC se podle testů způsobilosti k řízení nezakládají
na vědecké bázi a uvedlo, že vědecký výzkum ukazuje, že malé dávky
kokainu dokonce schopnost řídit zlepšují. Doufám, že přesná data
z tohoto výzkumu získám v nejbližších dnech.
Většinu dne jsem strávil
distribuováním ohlášení rozlučkové slavnosti pro Jednotnou úmluvu,
kterou organizujeme zítra. Oznámení společně s motivačním dopisem jsme
předali 120 vládním delegacím.
Mezitím jsme vyslechli strašná
svědectví z míst, kde je válka proti drogám stále v barbarské fázi.
Z Mexika, samozřejmě, kde bylo za 4 roky drogové války zabito 35 000
lidí. Skutečnost, kterou mexická vláda ospravedlňuje tvrzením, že
většina obětí jsou zločinci (…). Z Gruzie, kde lidé, kteří vypadají,
že jsou pod vlivem, mohou být zadrženi a pokud jsou jejich krevní testy
pozitivní, mohou být za užití nelegální drogy uvězněni.
Na závěr jedna pozitivní
zpráva. Z Maroka přicházejí důvěryhodné náznaky, že během
následujících týdnů bude propuštěn Chakib El Khayari. Dnes byl přeložen
do jiného vězení blíže k místu, kde žije jeho rodina.
Překlad: Michal
Nejznámější pěstitel
léčebného konopí v zemi Dušan Dvořák půjde opět před soud. Státní
zastupitelství v Prostějově na něj totiž podalo novou obžalobu, a to jen
krátce poté, co mu na začátku března za pěstování konopí Krajský soud
v Brně udělil podmínku 28 měsíců s odkladem na dva a půl roku.
