Dr. Samuel R. Friedman (78), který
přijel v září do Prahy na konferenci Městsá drogová politika v éře
globalizace, popsal v rozhovoru pro MF DNES roli sdružení uživatelů drog, které se
v zahraničí úspěšně spolupodílí na snižování negativních dopadů
užívání drog – od zdravotních rizik spojených s předávkováním po
udržování veřeného pořádku. Friedman také představil výsledky studie,
podle které vede vyšší vymáhání práva v různých městech USA
k vyšší míře předávkování a vyšším výskytům infekčních
nemocí.
Organizace sdružující uživatele drog jsou ve světě spolutvůrci
drogové politiky a zástupci jejich sdružení se spoluúčastní jednání na
nejvyšší úrovni. Příkladem je organizace International Network of People Who Use
Drugs. V České republice podobné sdružení neexistuje, na uvedené
konferenci se ale fomou vývěskového sdělení představila první iniciativa
složená z uživatelů a pracovníka brněnského K-Centra organizace
Podané ruce.
Dr. Friedman vede tým výzkumníků v newyorském Centru pro problematiku
užívání drog a publikoval více než 400 studií na téma pohlavně
přenosných nemocí a užívání drog. Celý text rozhovoru
najdete níže.
Výstupy z konference Městská drogová politika jsou dostupné na stránce
www.konference-praha.cz a na
Facebooku, zájemci o drogovou politiku mohou podepsat tzv. Pražskou deklaraci.
Zdroj:
www.adiktologie.cz
Uživatelé drog zachraňují tisíce životů
* Jaké jsou výsledky studie, kterou na konferenci představíte?
Studie analyzovala dostupná data z 96 amerických velkoměst v polovině
90. let. V první řadě se ukázalo, že větší počet zatčení za
držení heroinu nebo kokainu nesnižuje počet uživatelů drog. Zadruhé:
vyšší míra zatýkání byla spojena s větší úmrtností lidí nemocných
AIDS, takže ochrana práva zde v podstatě zabíjí. A do třetice: čím
víc bylo v daných městech trestných činů držení drogy, tím větší
procento uživatelů drog bylo pozitivní na HIV.
* Čím je tato souvislost způsobena?
O mechanismech se můžeme jen dohadovat. Předpokládáme, že pod vlivem
větší prohibice se uživatelé schovávají, méně využívají dostupných
služeb, aby se vyhnuli zatčení, méně využívají testování na HIV a
léčbu. Zároveň budou preferovat rychlejší a efektivnější způsoby
užití drogy, kterým je jehla, a budou se tak snažit dostat za své peníze
co nejsilnější účinek.
* Co by mohla policie dělat lépe?
Spolupracovat se zdravotními službami, které kvůli svým problémům
uživatelé drog navštěvují, a nezaměřovat se na jejich drogovou
kriminalitu, protože to vede k větší promořenosti nemocemi a dokonce i ke
smrti. Na konferenci budu prezentovat také naši studii z ulic New Yorku, kde
se podařilo, že na sebe lidé navzájem nevolají policii, ale dokážou se
o věcech domluvit. Třeba na tom, že se drogy nebudou prodávat před dětmi.
Uživatelé drog totiž mají zájem o to, chránit jak zdraví, tak pořádek.
* Tvrdíte, že uživatelé drog usilují o veřejné blaho. Jak?
Existuje řada organizací sdružujících uživatele drog v různých
částech světa – v Polsku, Bulharsku, Rusku, USA nebo v řadě
západoevropských zemí; v Česku, pokud vím, žádnou nemáte. Některé
vznikly spontánně, jiným pomohly další organizace. Vydávají časopisy,
tisknou letáky, snižují zdravotní rizika výměnou jehel, posílají služby
do parků, kde hlídají, aby se nikdo nepředávkoval. V některých zemích
jednají s vládou o léčebných intervencích nebo stanovují pravidla pro
etiku výzkumu. Jinde se k užívání drog veřejně nepřiznávají a
skrývají to před společností. Každopádně zachraňují tisíce životů.
* Ale není závislému jedno, komu on podá svoji jehlu?
Podívejte, uživatelé drog byli jedni z prvních, kteří věděli o AIDS a
také se mu snažili předcházet, čímž nejspíš epidemii zpomalili dříve,
než se o to pokusily jakékoli programy. Kdybychom je poslouchali, mohli jsme
ušetřit peníze i životy. Někteří uživatelé drog si kolem sebe
vytvářejí pravidla, že jim nikdo nesmí nabídnout svoji jehlu. Další jsou
doslova úzkostní, pokud jde o hygienické zásady. Jiní si dávají pozor na
to, aby nikdy neokradli své blízké, kteří jsou jim jedinou oporou.
V jedné studii jsme se uživatelů drog ptali na to, co radí svým
známým – doporučují si navzájem užívání kondomů, sterilní jehly
nebo léčebné programy.
* Podle toho, co říkáte, nepotřebujeme žádné programy harm reduction,
které snižují negativní dopady na uživatele a na společnost výměnou
sterilních jehel a dalším poradenstvím…
Potřebujeme obojí, harm reduction i samotné uživatele. Služby výměny
jehel nakonec zastavily epidemii HIV v New Yorku, kde se za rok 1991 nakazilo
v průměru pět procent nových uživatelů drog, v roce 2001 už to bylo
méně než procento. V oblasti veřejného zdraví jsou tyto programy
považovány za samozřejmost, ačkoliv v USA mají federální úředníci
příkaz odejít z místnosti, pokud se termín harm reduction vysloví na
jednání nahlas.
* Jak ovlivňuje užívání drog ekonomická krize?
Aktuální data nemám k dispozici, ale snažili jsme se to zjistit na
příkladu Argentiny, která prodělala v minulosti velký ekonomický propad a
vystřídala během několika měsíců čtyři prezidenty. Neukázalo se tam
ale to, co v řadě jiných států světa, kde změna politických režimů
vedla k prudkému nárůstu užívání drog a infekčních nemocí, jako
například v Jihoafrické republice, v Indonésii, v Rusku, na Ukrajině
nebo v dalších postkomunistických zemích. V Praze to však nenastalo,
protože zavedla řadu dobrých programů harm reduction, které šíření
nemocí zabraňují. Snad jí toto směřování vydrží.
Autorka: Vendula Běláčková
Zdroj: www.idnes.cz
Mexický prezident Felipe Calderón
ve čtvrtek vstoupil do debaty o legalizaci konopí v Kalifornii. Podle něj
by legalizace ukázala na „obrovskou rozporuplnost“ americké protidrogové
politiky, která jinak drogy tvrdě potírá, ovšem podle něj nedělá nic,
aby o ně klesl zájem. Kalifornští voliči mají 2. listopadu hlasováním
rozhodnout o tom, zda bude možné legálně držet až jednu unci (28 gramů)
marihuany.
