6 miliard ročně. To je velikost
trhu s izolacemi pro stavebnictví v Česku. Se svou konopnou izolací by si
Vojtěch Jelínek, zakladatel Canabestu, z něj chtěl ukrojit 1 procento.
V zahraničí se nám daří, tak proč ne tady, říká.
Stálo u historických milníků lidstva. Obyčejné konopí, dříve běžný
a dostupný materiál. Ve středověku způsobil levný konopný papír
významné rozšíření vzdělanosti v Evropě, na úsvitu novověku umožnilo
konopné plachtoví evropským velmocím objevit zaoceánský svět. Ambice
Vojtěcha Jelínka (46) tak daleko nesahají, pro výrobce netradičních
izolací z technického konopí bude úspěchem, když si vybojuje a udrží
pozici na českém trhu. Jeho plán je prodávat konopné desky za 60 milionů
korun ročně. „Můj byznys plán vychází z chladnokrevné úvahy, vidím
zde příležitost,“ nezastírá majoritní vlastník firmy Canabest, který
chce dostat dnes netradiční surovinu do širšího užití. To se mu už
částečně daří. Vedle rodinných domů se konopné izolace pomalu
začínají prosazovat i při stavbě komerčních budov: jeden
z nadnárodních obchodních řetězců využije konopný izolant z Canabestu
při výstavbě obchodu v Jaroměři.
Vývoj a testování nám daly zabrat
Jelínek se začal vážněji zabývat konopím teprve před několika lety,
výrobní linku spustil v pronajaté hale v Poštorné u Břeclavi v roce
2008. Jako majitel zlínské stavební firmy Renomix měl ale zkušenosti
s využitím přírodních stavebních materiálů z dřívějších dob, kdy
zhotovoval hliněné omítky nebo rákosové střechy.
„Napadlo mě změnit náplň a začít vyrábět z přírodních vláken
izolanty,“ popisuje svůj původní plán. Do rozjezdu výroby pak investoval
50 milionů korun, část z vlastních zdrojů, část poskytla banka. Se
zkušeným inženýrem vymysleli a implementovali pneumatický způsob tvoření
rouna, který ve srovnání s tradičním mechanických tvořením (mykáním)
přinesl tři pozitiva: vyšší kapacitu, čistější pracovní prostředí
i lepší schopnost udržet rovnoměrnou hustotu materiálu v ploše.
„Vývoj a testování nám daly zabrat. Výsledkem je jedinečný postup při
výrobě konopného izolantu a naše tuhá deska Panel, která je vhodná do
kontaktních zateplovacích systémů, je evropský unikát,“ říká
Jelínek.
Současný pokles ve stavebnictví se samozřejmě významně promítl i do
poklesu poptávky po izolačních materiálech. Zatímco při zrodu celého
projektu viděl Jelínek jeho návratnost v horizontu pěti až sedmi let, dnes
odhad posunul na let deset. Domácí odbyt není tak silný jak předpokládal.
„Nutí nás to obracet se do zahraničí a hledat odbyt hlavně v zemích
západní Evropy, kde se tento materiál těší největší oblibě,“ říká
s tím, že Canabest nyní exportuje zhruba 50 procent své produkce do
Rakouska, Německa, Belgie, Francie a na Slovensko. A paradoxně z některých
těchto zemí dováží i polotovary pro výrobu svých desek. „Mrzí mě,
že nebereme materiál od místních. Kvalita tuzemských surovin je mizerná a
chuť změnit to nevidím žádnou,“ tvrdí Jelínek. Firma je tím pádem
nucena vozit polotovary – slisované balíky sušeného konopí –
z velkých vzdáleností, což má podle Jelínka „protiekologickou
logiku“.
V Canabestu je zatím zaměstnáno 11 pracovníků, výrobní linka jede na
jednosměnný provoz: „Co nejdříve chci ale spustit dvousměnný,“ říká
odhodlaně Jelínek. Velikost českého trhu s izolacemi pro stavebnictví
odhaduje na 6 miliard korun ročně. Vyjádřeno v objemu materiálu se jedná
zhruba o 5,5 milionů metrů krychlových. Drtivou většinu izolantů tvoří
výrobky z polystyrénu nebo z minerálních a skelných vat. Majoritní
vlastník Canabestu by si chtěl se svými izolanty „ukrojit“ zhruba
procento tuzemského trhu a prodávat zde konopné desky za 60 milionů korun
ročně. „V současnosti dosahujeme tržeb kolem 1,8 milionu korun
měsíčně, v podzimních měsících ale podle mých odhadů zvýšíme
měsíční produkci na 3 miliony korun,“ říká. O další miliony by
Jelínek rád zvedl tržby v zahraničí, kde tvoří konopné izolace mnohem
vyšší podíl na trhu – například v Nizozemsku ukusují plných šest
procent.
Konopí pro astmatiky
Výchozím materiálem pro výrobu konopné izolace je konopí seté,
nazývané též technické konopí (jako měkká droga se používá jiný
druh – konopí indické). V České republice ho lze pěstovat až do
nadmořské výšky 450 metrů nad mořem. Rostlina je málo náročná a
rychle roste. Proti lnu, který se používá na podobné účely, má vyšší
pevnost a houževnatost. „Oproti jiným plodinám je sice méně náročné,
ale i přesto musí mít dobře vyživenou půdu a hlavně dostatek srážek.
Nejvíce problematická je však sklizeň, ta je v Česku na velmi špatné
úrovni,“ vysvětluje Svatopluk Zachoval, dřívější pěstitel technického
konopí.
Z jednoho hektaru tohoto konopí je možné za ideálních podmínek sklidit
až 12 tun suché suroviny, ze které se vyrobí až 8 tun plnohodnotného
stavebního materiálu. „Konopné vlákno je odolné, pevné a díky vysoké
prodyšnosti a vlhkostní vodivosti zachovává konopná izolace zdravé
mikroklima domu, které je vhodné pro alergiky a astmatiky. Navíc obsahuje
látky, které odpuzují hmyz,“ shrnuje výhody materiálu Jelínek. Při
stavbě běžného rodinného domu o podlahové ploše 130 metrů krychlových
je rozdíl v ceně běžného a konopného izolantu zhruba 80 tisíc korun
v neprospěch přírodního materiálu. „Vzhledem k pozitivům, které
konopná izolace má, si myslím, že stojí za to ji použít,“ je
přesvědčen Jelínek.
Vojtěch Jelínek
Přibližně 50 procent své produkce Canabest vyváží. „Naše tuhá
deska z konopí je evropský unikát,“ říká šéf firmy.
Četní mexičtí politikové a
intelektuálové se domnívají, že plošná legalizace oblíbených drog
ukončí válku s gangy. Podle prezidenta Calderóna je o této možnosti
třeba debatovat.