Spojení oblasti ekonomie a drog je
pro většinu lidí v dnešním světě nepředstavitelné. Většina drog je
totiž v současnosti pod absolutní prohibicí ze strany státu, což
znamená, že by zde ve skutečnosti nemel existovat žádný relevantní trh,
který by mohla ekonomie zkoumat a popisovat, chybí zde hlavní předmět
ekonomického zájmu, tj. ekonomický statek. Co pak v takovémto případě
muže ekonomie vůbec zkoumat? Co nám muže nabídnout, když zde chybí
základní pilíře ekonomické analýzy jako je poptávka, nabídka, ceny,
konkurence apod.?
Proč by se tedy ekonomie měla vůbec pouštět do problematiky drog a
nepřenechat ji radši fundovaným státním úředníkům, politikům,
donucovacímu aparátu (pokud se někdo neřídí danými pravidly) a
v neposlední řadě zdravotníkům a lékařům, kteří by se měli postarat
o těch několik lidí, kteří uniknou z ochranné sítě a drogám, i přes
veškerou snahu prohibice, propadnou? Ekonomii pak přece v této oblasti
nezbývá moc místa, je zcela vytlačena direktivním rozhodováním státních
úředníků, především pak politiku, kteří se snaží na základe
morálních a etických apelu o ochraně společnosti před škodlivostí drog
ospravedlnit svoje úsilí v drogové prohibici.
Ekonomie však není, na rozdíl od politiky, postavena na vynášení
morálních a etických soudu, ale snaží se být zcela hodnotově neutrální.
Zatímco politik muže bez jakéhokoli hlubšího přemýšlení pronést, že
drogy by mely být zakázány, protože jejich užívání je špatné a
škodlivé a obchod s drogami představuje neřestnou činnost, tak ekonom toto
učinit nemůže. Ekonomie je vedou o lidském jednání, o individuálních
hodnoceních a preferencích, která zkoumá důsledky lidského jednání,
důsledky voleb jednotlivců, přicemž nemůže žádným způsobem vstupovat
do tohoto subjektivního lidského rozhodování vnášením arbitrárních
hodnotových soudu.
Úkolem ekonomie je vysvětlovat, jak se různí jedinci ve společnosti
snaží na základe svých subjektivních preferencí vybírat ty nejlepší
možnosti ze všech jim dostupných alternativ. Jinými slovy ekonomie sleduje,
jak se jednotliví lidé snaží uspokojovat své přání a potřeby, přicemž
zde nehraje žádnou roli, co si tito různí jedinci pod tímto pojmem
představují. Ekonomie tak nemůže říci, že například práce je lepší
než zahálení, sportování je lepší než kouření nebo pití alkoholu,
čtení knih je lepší než dívání se na televizi apod., vždy totiž
záleží na hodnocení a na subjektivních preferencích každého
konkrétního jednajícího člověka.
Pavel Písař se ve své diplomové práci Ekonomie, stát
a drogy pokusil oprostit od všech morálních, etických či
jiných soudu, od všech předpojatostí a zaujatostí a přistoupíme
k čisté ekonomickému zkoumání drogové problematiky pokusil oprostit od
všech morálních, etických či jiných soudu, od všech předpojatostí a
zaujatostí a přistoupíme k čistě ekonomickému zkoumání drogové
problematiky. Ve všech částech práce se snažil být maximálně hodnotově
neutrální, aby se mohl zaměřit na skutečné důsledky užívání drog,
obchodu s nimi a státních zásahu v této oblasti (tj. na důsledky drogové
prohibice).
V této práci tedy čtenář nenajde odpovědi na běžné kladené otázky
typu: jak by stát měl zamezit obchodu s drogami, jak by mel úspěšně
bojovat proti výrobcům nebo dealerům drog, jak tvrdě by se melo postupovat
v oblasti drogové represe, jestli je opodstatněné dělit drogy na měkké
nebo tvrdé, co můžeme považovat za více než malé množství drog pro
vlastní potřebu a co ještě ne. Tato práce by však mela přinést odpovědi
na zásadní otázky: proč vůbec bojujeme proti drogám, jaké jsou faktické
výsledky a následky tohoto boje, kdo je skutečným vítězem v tomto boji a
v neposlední řadě, zda-li máme vůbec šanci tento boj proti drogám někdy
vyhrát.
Tato
diplomová práce byla psána a obhájená na Národohospodářské fakultě
VŠE v Praze v roce 2006. V témže roce za ní autor získal i ocenění
v soutěži - Studentská vědecká a odborná činnost
v kategorii nejlepší diplomový projekt v odborné sekci Hospodářská
politika.
Samotná práce se dá rozdělit na dvě hlavní části. V první z nich
se autor pokusil začlenit drogovou problematiku do ekonomické teorie, abych
tak vůbec dokázal, že můžeme tyto dvě na první pohled nesourodé
disciplíny navzájem zkoumat. Po přečtení první části bude jistě pro
mnohé překvapením, kolik veleslavných ekonomu v historii psalo o drogách
nebo drogové prohibici, jen namátkou můžeme nyní s předstihem zmínit
např. Johna Stuarta Milla, Ludwiga von Misese, Murrayho N. Rothbarda, Miltona
Friedmana nebo Gary S. Beckera.
Druhá, stěžejní, část práce je zcela věnována státním zásahům
v drogové oblasti, tj. v současnosti celosvětově uplatňované drogové
prohibici. V jednotlivých kapitolách se tak postupně dozvíme, kdy a
z jakých důvodu byla vůbec drogová prohibice zavedena, jaké jsou následky
jejího zavedení, proč tato prohibice nefunguje tak, jak se od ní očekávalo
a co nového přinesla pro spořádané občany, kteří původně drogami
neměli nic společného. V této části nám ekonomie pomůže objasnit i na
první pohled s ekonomií nesouvisející oblasti, jako je např. otázka
zdravotních rizik vyplývajících z užívání drog nebo problematika
užívání drog dětmi a mladistvými. Tato část je dále doplněna o řadu
reálných dat a skutečných příběhů (především ze Spojených státu
amerických, kde můžeme v průběhu 20. stol. nejlépe sledovat důsledky
zavedení této prohibice, ale rovněž uvedeme i aktuální data z České
republiky), na kterých si dokreslíme faktický průběh této prohibice.
V poslední kapitole je pozornost zaměřena na historický případ
alkoholové prohibice v USA a budeme se snažit najít souvislosti mezi touto
prohibicí alkoholu a dnešní drogovou prohibicí.
Autor
této práce se tedy pouští na první pohled na velmi tenký led. Drogovou
prohibici dnes přijímá většina lidí na celém světě jako danou realitu a
málokdo se již zabývá samotnými důvody jejího uplatňování. Proč
také? Drogy v současnosti představují celospolečenského nepřítele a
drogová prohibice se stala hlavní zbraní v boji s ním. Politici, média,
náboženské organizace, lékaři, rodiče dětí a mnozí další lidé se tak
spojují v boji proti tomuto nepříteli a poskytují jednostranný pohled na
drogovou problematiku. Boj proti drogám se také stal vynikajícím vládním
prostředkem pro zlepšení se v očích veřejného mínění a je spojován
s pozitivním, správným pohledem na činnost státu.*
Pokud se však pokusíme oprostit od tohoto jednostranného pohledu a necháme
promluvit ekonomii, dočkáme se možná nevšedních poznatku a z původně
tenkého ledu se záhy dostaneme do prostředí pevných zákonu lidského
jednání. Pusťme se tedy do zkoumání zdánlivě čistých vod všeobecně
přijímaných pravd, neboť jak poznamenává Josef Šíma: „Jen
přemýšlením nad nevšedními otázkami je možné vymanit se z vlivu
všudypřítomné politiky a politicky deformovaného myšlení a snít tak
o lepším mechanismu fungování společnosti. To, co je dnes
nepředstavitelné a politicky neprůchodné, muže být zítra
skutečností.“**
*) Levine, Harry G.: The Secret of Worldwide Drug Prohibition: The Varieties
and Uses of Drug Prohibition, The Independent Review, v. VII, n. 2, Fall 2002,
str. 165 – 180.
**) Šíma, Josef: Predmluva k ceskému vydání: Rothbard, Murray N.:
Ekonomie státních zásahu, Liberální institut, Praha, 2001, str.
14 – 15.
Zdroj:
http://libinst.cz/…ar_drogy.pdf