V roce 1937 si pan Du Pont z firmy Du
Pont patentoval nový postup výroby papíru ze dřeva. Jeho společnost se
též zajímala o syntetická vlákna a zpracování celulózy. Jejich cíl byl
jasný, chtěli nahradit přírodní vlákna syntetickými. Ale v cestě jim
stál vážný konkurent dřeva - konopí, které za 14 týdnů poskytuje na
stejné výměře čtyřikrát více dřeně než stromy za 30 let.
Snáze uvěříme lži, již jsme slyšeli už tisíckrát, než pravdě,
která je vyřčena poprvé.
A hned se objevil dobrý přítel pan Hearst, novinový magnát, který měl
eminentní zájem o papírenský průmysl. Na pěstování konopí se tenkrát
nemohl vytvořit monopol, protože místní lidé pěstovali konopí už dlouhá
léta a tak si vystačili velice snadno sami.
Proto byl najat Harry Anslinger, aby odcestoval do Ameriky a pošpinil dobré
jméno konopí. Rozpoutala se masová kampaň zacílená na justici, policii a
významné organizace, která během mnoha následujících let ovlivnila
miliony lidí. Jako nová entita spatřila světlo světa marihuana,
„nemravná, silná a agresivní droga“.
Ačkoli se konopí pěstovalo mnoho set let na celém světe včetně USA,
stalo se zničehonic smrtící trávou. Ničím nepodepřená tvrzení o jeho
škodlivém účinku se na veřejnosti šířila prostřednictvím řetězce
Hearstových novin. Konopí bylo zakázáno. Jeho využití jako potraviny, na
vlákno, papír, palivo a v medicíně se ignorovalo a zbytek světa vedl dál
válku proti zcela nevinnému konopí jako technické plodině.
Henry Ford řekl : ,, Proč spotřebovávat pralesy,
které rostly celá staletí, a těžit doly, jejichž bohatství se tvořilo
celé věky, když nám stačí rostliny a minerální produkty z každoroční
slizně?“
Zákony zakazující naprosto veškeré používání rostlin konopí mají
kořeny ve zkorumpovaném světě postprohibičního amerického ministerstva
financí. Zákon o dani z marihuany z roku 1937 byl zkonstruován tak, aby
se stažením technického konopí z amerického trhu umožnil obrovský
rozmach dřevorubectví, dřevozpracujícího průmyslu a výroby syntetických
vláken. Společnost Du Pont získala díky tomuto zákonu
obrovské jmění.
Trik spočíval v přepracování zákonů s použitím některých ze
stovek místních a slangových názvů pro rostlinu a s tím souvisejícím
zamlžením hlavního důvodu celé akce. Američané tehdy velmi dobře
rozlišovali konopí jako pojmenování pro průmyslovou rostlinu a název
cannabis, pokud šlo o lékařské účely. Ovšem vlna novinových článků
s palcovými titulky začala nafukovat problém měst na hranicích s Mexikem,
kde místní obyvatelé kouří exotickou a nebezpečnou drogu s názvem
marihuana. Federální úřad pro narkotika se chytil příležitosti zvýraznit
svou velikost a nepostradatelnost. S chladnou hlavou sepsali petici, že
slangový termín zahrnuje vše, co se týká Cannabis sativa, a dokument
doručili Kongresu.
Chytrá taktika zabrala, a dokonce stále odolávala. Někteří velcí
průmyslníci ale proti zákonu protestovali. Americká lékařská asociace
(The American Medical Association) poslala do Kongresu své nejlepší
odborníky, aby zákonu zabránili. Dr. William C. Woodward útočil těmito
slovy: ,,Nejsme dosud schopni pochopit, pane předsedo, proč byl tento
zákon připravován po dva roky v naprosté tajnosti bez konzultace
s kýmkoli z odborníků, z řad profesorů medicíny… Víme, že žádný
lékař se s tímto zákonem nemůže ztotožnit, protože marihuana není
žádná droga, pouze slangový výraz pro cannabis.“
Když už bylo všem jasné, v čem problém spočívá, tentýž doktor
Woodward napsal prorockou výstrahu: ,,Tento zákon má naprosto jasný
účel – uvalit na konopí a jeho léčebné používání takové množství
restrikcí, aby se postupně zabránilo jakémukoli použití tohoto léku.
Může to vést k tomu, že celá společnost bude v budoucnu o její cenné
léčebné účinky ochuzena.“
Slova doktora Woodwarda se do puntíku vyplnila. Všichni lékaři, kteří
předepisovali cannabis, nebo dokonce studovali její účinky, začali být
považováni za zločince. Pacienti, farmáři, lékaři – všichni byli
házeni do jednoho pytle s násilníky. Jakmile se v zemi jednou usídlila
prohibice, výsledky staletí trvajících výzkumů byly náhle zapomenuty.
V New Yorku se v roce 1942 utvořila komise LaGaudia, která začala
používat ty nejlepší a nejmodernější metody, jež byly v té době
dostupné. Podařilo se jí dokázat, že všechna tvrzení o zdravotních
rizikách a psychologických účincích konopí používá Kongres jen proto,
aby podpořil její nesmyslnou prohibici. Drogová policie odpověděla po
svém. Několik uznávaných vědců, kteří se pokusili odporovat zákonu,
mělo zničenou kariéru.
Rodící se drogovou válku na čas přerušila druhá světová válka.
Federální vláda zorganizovala vlastenecké farmáře, aby oseli milion akrů
průmyslovým konopím pro válečné účely, zvláště kvůli vybavení
letectva a námořnictva lany, padáky a dalším nezbytným materiálem. Velice
brzy po skončení války ovšem federální i státní policie začala proti
konopí opět bojovat a do svého zájmu si vzala zejména etnické menšiny a
umělce.
V průběhu větší části dvacátého století bylo používání konopí
pro léčebné účely tvrdě potlačováno. Nemocní, kteří tvrdili, že jim
konopí pomáhá, byli zesměšňováni a vystavováni naprostému opovržení.
V několika zemích sice pokračoval výzkum konopí, ale represivní kampaň
brzy dosáhla mezinárodního měřítka, protože represe se stala součástí
Vzájemné úmluvy Organizace spojených národů.
V šedesátých letech byl cannabis oficiálně označen za bezcenný lék.
Byl zařazen mezi halucinogeny, což bylo pro byrokraty nejjednodušší. Komise
složená z Nixonových poradců po prozkoumání jednotlivých případů
navrhla zastavit kriminální stíhání případů souvisejících s konopím
a současně připustila její určitý léčebný význam. Našlo se několik
pacientů, kteří dokonce uspěli v soudních sporech, a to odstartovalo vznik
federálního programu pro výzkum nových drog (Federal Investigational New
Drugs program). Jeho specifický přístup s sebou přinesl i nešťastné
důsledky – spočívaly v anulování všech dosavadních výzkumů.
Začínalo se úplně znovu, jako s novou látkou! Zákon tak předvedl
krutý trik.
Tvůrce chybné hypotézy vytvořil zrůdu, která pouze rdousí a potlačuje
pravdu. Tento boj však potrvá pouze omezenou dobu, protože pravda nakonec
zákonitě zvítězí.
Zdroj: www.konopnyshop.cz
V dubnu se v Městské knihovně
v Praze uskuteční, ve spolupráci s firmou Cannaderm a sdružením Konopa,
trilogie přednášek na téma konopí. Přednášky se konají vždy ve
čtvrtek od 17 hod. v malém sále Městské knihovny v Praze, Mariánské
nám. 1, Praha 1. Vstupné: 30,– Kč.
8. 4. Konopí je nejen krásná kytka – fakta a mýty o konopí
Informace z botaniky, společné historie člověka a konopí a široké
spektrum využití konopí s důrazem na konopný olej jako potravinu
i surovinu pro další zpracování.Přednáší Ing. Martina
Včeláková z firmy Cannabis Pharma-derm, produkující speciální
kosmetiku, potraviny a potravinové doplňky využívající léčivý efekt
konopí.
15. 4. Konopí: současné hospodářské využití v ekologických
souvislostech
Rekapitulace novodobé historie využití konopí; vztah k udržitelnému
rozvoji; vymezení v současnosti pěstovaných odrůd (technické konopí);
způsoby pěstování a zpracování konopí ve světě; 10 let technického
konopí v ČR; perspektivy vývoje.Přednáší Bc. Michal Ruman
z občanského sdružení Konopa, zabývající se šířením
informací o konopí jako užitkové rostlině.
22. 4. Konopí: univerzální lék?
Fyziologické vazby člověka a konopí, popis endokanabinoidního systému;
současné objevy potvrzující tisícileté léčebné využití konopí;
legislativa; příklady použití ze světa; léčebné účinky
semenného oleje.
