MaÂrihuana je dnes pÅ™edevÅ¡Ãm módnà slovo, módnà droga, kterou
se poslednÃch dvacet let vymezujà revoltujÃcà mladà proti svým alkohol
pijÃcÃm rodiÄům. Marihuana je zároveň jednou ze substancÃ, u které se
dobÅ™e ukazuje nesmyslnost souÄasné protidrogové politiky celého
euroatlantického civilizaÄnÃho okruhu.Â
To, co Äinà konopà tak zajÃmavou rostlinou, nenà jejà technické využitÃ, byÅ¥ se osvÄ›dÄilo jako surovina pro výrobu skoro nezniÄitelných vláken, biomasy Äi oleje ze semen. To zajÃmavé je látka – chemicky diterpén – delta9tetrahyÂdrocannabinol (THC), kterou rostlina obsahuje a která po pÅ™ehřátà a vykouÅ™enà Äi snÄ›denà způsobuje k jiným drogám těžko srovnatelný psychický rauÅ¡, který je zvláštÄ› u mladých stále oblÃbenÄ›jÅ¡Ã.
Vzhledem k tomu, že se konopà v západnà kultuÅ™e masivnÄ› konzumuje už od Å¡edesátých let minulého stoletÃ, od dob hippies, tak za tÄ›ch padesát let proÅ¡lo technologickými úpravami. DÃky genetickým manipulacÃm i tradiÄnÃmu Å¡lechtÄ›nà holandskými pÄ›stiteli vzniklo vysoce potentnà konopà zvané skunk (podle pronikavé vůnÄ›), které dosahuje až dvanáct procent THC v suÅ¡ině – oproti tÅ™em Äi ÄtyÅ™em procentům v suÅ¡inÄ› u marihuany neÅ¡lechtÄ›né.
Pro orientaci v problematice marihuany je jeÅ¡tÄ› důležité vÄ›dÄ›t, že se pÄ›stuje buÄ pod lampami (indoor, pÅ™evládá v České republice, kde na venkovnà pÄ›stÄ›nà nenà na vÄ›tÅ¡inÄ› územà dobré klima), nebo pod Å¡irým nebem – outdoor. Ten pÅ™evládá zvláštÄ› na jižnà MoravÄ›. Historie konopà UžÃvánà konopà je staré jako lidstvo samo, v Indii je jeho užÃvánà k rituálnÃm úÄelům staré jako sám hinduismus, proto můžeme smÄ›le pÅ™edpokládat, že lidstvo je v Äilém styku s konopÃm i marihuanou pÄ›t tisÃc let. V EvropÄ› máme prvnà zmÃnky o užÃvánà konopà od starých Skythů, kteřà se po jeho konzumaci – snad pálili konopná semÃnka, spÃÅ¡e vÅ¡ak celé kvÄ›ty, na rozpálených kamenech, chovali nevázanÄ› a hluÄnÄ›. PodobnÄ› v Delfách Pythie sedÄ›la na posvátném kÅ™esÃlku, a pod nà se pálilo voňavé listÃ, takže sedÄ›la v jeho kouÅ™i – a konopà bylo s nejvÄ›tÅ¡Ã pravdÄ›podobnostà souÄástà té bylinné smÄ›siÂ.V České republice známe, z jižnà Moravy, bÃlomodré habánské dýmÄiÄky z modrobÃlého porcelánu, jejichž hlaviÄky jsou tak malé, že sotva sloužily ke kouÅ™enà tabáku. V jihomoravských RatiÅ¡kovicÃch bylo až donedávna, dokud lidové zvyky nepÅ™eválcovaly komerÄnà televize, konopà posvátné, a otep konopà se nosila v průvodech hned za panenkou MariÃ. Podle ne úplnÄ› vÄ›rohodných zpráv z medià se rozborem Shakespearových dýmek zjistilo, že z nich kouÅ™il i haÅ¡iÅ¡, který se vyrábà z konopÃ. Klub HaÅ¡iÅ¡Ãnů (Le Club Des Haschichins) zakládajà v roce 1845 tÅ™eba Alexander Dumas Äi Victor Hugo. Charles Baudelaire pÃÅ¡e svou Báseň o haÅ¡iÅ¡i a Gustav Meyrink povÃdku HaÅ¡iÅ¡ a jasnozÅ™ivost. Devatenácté stoletà konopà přálo. Represe konopà Prvnà a neblaze proslulý šéf amerického úřadu pro narkotika (tehdy U.S. Narcotics Bureau) Harry J. Anslinger vyhlásil v roce 1930 válku marihuanÄ› a konopà obecnÄ›. PrimárnÃm důvodem byla možnost zesÃlenà rasového útlaku – marihuanÄ› holdovali pÅ™edevÅ¡Ãm Äernà ameriÄané a hispánci. DalÅ¡Ãch dvacet let běžela kampaň proti trávÄ›, a stále ji kouÅ™ili pÅ™edevÅ¡Ãm pÅ™ÃsluÅ¡nÃci menÅ¡in. Pak vÅ¡ak v padesátých letech vzniká literárnà zpovÄ›Ä beat generation, vycházejà knihy jako Nahý obÄ›d Williama Burroughse Äi Kerrouacův román Na cestÄ›, a v šedesátých letech celý tenhle proces vrcholà rozmachem subkultury hippies holdujÃcà vÅ¡em drogám, nejen trávÄ›. Koncem Å¡edesátých let je kouÅ™enà konopà v Americe masovou záležitostà– a ani léta represe s tÃm nic nenadÄ›laly dodnes.V EvropÄ› se po druhé svÄ›tové válce zaÄÃná sice pomalu, ale zato jistÄ› rozlézat stÃn konopné represe také. Konopà je v rámci mezinárodnÃch smluv zaÅ™azeno mezi drogy, a tak s s nÃm jednotilivé státy vypořádavajà vÃceménÄ› represnÄ›. Marihuana se v pováleÄných letech, pÅ™edevÅ¡Ãm po hippies, stává zcela masovou záležitostÃ, pÅ™esto jsou ve jménu boje proti nà niÄeny mladé životy, mladà lidé jsou zavÃráni do vÄ›zenà a vyhazováni ze škol.
Prvnà zemÄ›, která se důstojnÄ› popasovala s konfliktem mezinárodnÃch smluv a reality, bylo Holandsko, které od sedmdesátých let toleruje prodejny konopà– coffeshopy. Svou érou legality si proÅ¡lo Å výcarsko, a po pÅ™elomu tisÃciletà se najednou v řadÄ› evropských zemà roztrhl pytel s nejrůznÄ›jÅ¡Ãmi formami malé tolerance ke konopÃ. V České republice nenà od 1.1.2010 pÄ›stovánà ménÄ› než třà kytek trestným Äinem. Už bylo naÄase s konopÃm uzavÅ™Ãt mÃr – vždyÅ¥ dnes tÅ™i milióny lidà v EU kouřà marihuanu dennÄ› a 65 miliónů ji alespoň jednou vyzkouÅ¡elo. Konopà a náboženstvà PÅ™estože v naÅ¡Ã kultuÅ™e nemá konopà prakticky žádné náboženské souvislosti, nejménÄ› dvÄ› vlivná neevropská náboženstvà použÃvajà konopà jako rituálnà drogu. Prvnà z nich uvedu vÅ¡em jistÄ› svou prohulenostà známé rastafariánstvà– totemické náboženstvà vzniklé na Jamaice, které se stalo vyhlášeným mezi kuřáky trávy právÄ› tÃm, že rastamani užÃvajà konopÃ. Náboženstvà je to – poÄtem svých vyznavaÄů – zcela marginálnÃ, ale jeho úÄes – dredy – pronikly do masových módnÃch vln a ovlivnily masovou módu.Druhý, tentokrát už významnÄ›jÅ¡Ã náboženský smÄ›r, který manipuluje s konopÃm, jsou hinduistiÄtà mniÅ¡i, kteřà sloužà bohu Å ivovi. Tihle mniÅ¡i – bábové, sadhůové – kouřà ze svých kornoutovitých hlinÄ›ných dýmek ne samotnou marihuanu, ale Äerný haÅ¡iÅ¡, kterému se v Indii Å™Ãká Äaras. UžÃvajà konopà zcela stejnÄ›, jako kÅ™esÅ¥anský knÄ›z pÅ™i mÅ¡i vÃno. Ona obluzenost, kterou substance pÅ™inášÃ, je stavem, kdy je možné lépe komunikovat s NejvyÅ¡Å¡Ãm. Zdroj: Vitalia.cz