MaÂrihuanu od jiných drog odliÅ¡uje
pÅ™edevÅ¡Ãm to, že máte-li zájem ji kouÅ™it, nemusÃte ji kupovat. StaÄÃ
vstoupit do poÄetné komunity Äeských pÄ›stitelů. Od prvnÃho ledna roku
2010 se pÄ›stovánà ménÄ› než třà kytek nechápe jako trestný Äin, ale
pouze jako přestupek.
Kde sehnat semÃnka
SouÄasné trendy v pÄ›stovánà konopÃ, alespoň ve velkých mÄ›stech,
dávajà vzniknout specifickému konopnému trhu, trhu se sazenicemi – klony.
Z tÄ›ch se pÄ›stuje ÄastÄ›ji než ze semen. Ale než se dostaneme ke klonům,
zaÄÃt musÃme u semen.
Doba, kdy se dostávaly semÃnka v hospodÄ› zadarmo, dávno minula. I když se dajà hlavnÄ› na venkovÄ› taková semena dodnes sehnat, je u nich vždy sporná kvalita genetického materiálu, pokud si je ÄlovÄ›k osobnÄ› nevyzobe z paliÄky dobrého moravského outdooru. Ve mÄ›stech a v Čechách je vÅ¡ak obvyklejšà shánÄ›t semena pÅ™es Internet. Tam nalezneme celou pÅ™ehrÅ¡el (viz dalšà dÃl speciálu o marihuanÄ›) konopných bank, které nabÃzejà v cenovÄ› různých relacÃch své produkty. Jde o kultivary, odrůdovou marihuanu, která vzniká v Holandsku a Spojených státech složitými genetickými manipulacemi, které jsou sice provádÄ›ny po kuchyňsku, ale o to úspěšnÄ›ji. Tak, jako existujà slavné odrůdy vÃna – merlot, cabernet,frankovka – tak existuje bÃlá vdova, bÃlý žralok nebo Jack Herrer jako slavné odrůdy Å¡lechtÄ›ného konopÃ, skunku.
SemÃnka se prodávajà ve dvou zásadnÄ› odliÅ¡ných formách – obyÄejná, a feminizovaná. Ta obyÄejná bývajà až dvakrát levnÄ›jšà (to znamená obvykle nÄ›kolik eur za kus) než ta feminizovaná. Když je zasadÃme, máme Å¡anci, že z tÄ›ch deseti zasazených vyroste pÄ›t (když máme smůlu, tak osm) samců. A ze samců, jak známo, se marihuana nezÃskává, ti se zcela gender nevyváženÄ› trhajà a vyhazujÃ, aby neoplodnili samiÄà kvÄ›ty. Marihuany by pak bylo mnohem ménÄ› a rostlina by dala sÃlu do semen, ne do kvÄ›tů.
Druhou formou jsou geneticky upravená, takzvanÄ› feminizovaná semÃnka, u kterých máme dobrou pravdÄ›podobnost, že z deseti semen vyroste deset samic. ObvyklejÅ¡Ã, alespoň v mÃstech, kde je bohatšà konopná sociálnà sÃÅ¥, je vÅ¡ak pÄ›stovánà ze sazenic, klonů, které se pÄ›stujà řÃzkovánÃm z velké mateÄnà rostliny. Jejich pÄ›stitelé se nazývajà matkaÅ™i a majà v konopné subkultuÅ™e respektovanou pozici. PÄ›stovánà venku Konopà se jeÅ¡tÄ› za minulé generace pÄ›stovalo pÅ™edevÅ¡Ãm venku, pod Å¡irým nebem. Dnes je tomu jinak, ale pÅ™i popisu pÄ›stovánà chtÄ› nechtÄ› musÃm zaÄÃt právÄ› pod sluncem pÄ›stovaným konopÃm, takzvaným outdoorem.V naÅ¡ich klimatických podmÃnkách je optimálnà podnebà pro marihuanové konopà pouze v mÃstech, kde se dařà i vinné révě – to jest na jižnà MoravÄ› a ve vybraných lokalitách ÄŒech. Ale i v řadÄ› jiných koutů našà zemÄ› dokážou venkovÅ¡tà pÄ›stitelé z dobré genetiky i s omezeným sluneÄnÃm svitem vyÄarovat obdivuhodnÄ› kvalitnà marihuanu, slangem „model, modely“.
Pro pÄ›stovánà venku se v naÅ¡ich klimatických podmÃnkách musà užÃvat takové kultivary skunku, které dokvetou ÄasnÄ›, nejpozdÄ›ji koncem zářÃ, ale lépe v polovinÄ›. Po půlce zářà jen výjimeÄnÄ› bývá tolik slunce, aby si z nich rostlina vzala nÄ›jakou energii pro zrajÃcà kvÄ›ty. Z jedné velké rostliny může teoreticky být až kilogram dobré marihuany, ale mnohem obvyklejšà výnos je nÄ›kolik (tÅ™i až Å¡est) set gramů skunku. PÄ›stovánà doma Pod umÄ›lým svÄ›tlem je pÄ›stovánà konopà o řád Å™ÃzenÄ›jÅ¡Ãm procesem, než je pÄ›stÄ›nà venku. MusÃme si vysvÄ›tlit nejprve rytmy a posléze krmenà pod žárovkou, pÅ™esnÄ›ji pod sodÃkovou výbojkou speciálnÄ› zkonstruovanou pro pÄ›stÄ›nà rostlin pod dennÃm svÄ›tlem.Rostlina konopÃ, je-li osvÄ›tlována osmnáct hodin dennÄ›, roste, probÃhá u nà vegetativnà fáze růstu. Ta trvá u obvykle pÄ›stovaných kultivarů tÅ™i až ÄtyÅ™i týdny. Když zmÄ›nÃme rytmus osvÄ›tlenà na dvanáct hodin svÄ›tla a dvanáct hodin tmy, zaÄne rostlina kvést, a pro dozránà kvÄ›tů potÅ™ebuje růst asi osm až deset týdnů. Z toho je zÅ™ejmé, že je možné stihnout i tÅ™i skliznÄ› za rok.
V řÃzených podmÃnkách domácà pÄ›stÃrny je pod kontrolou vÅ¡e – cirkulace vzduchu, osvÄ›tlenÃ, a velmi Äasto i hnojenà rostlin. V souÄasné dobÄ› jsou totiž již standardem pÄ›stÃrny s poloautomatickým hydroponickým pÄ›stÄ›nÃm, kdy jsou rostliny pÄ›stÄ›ny v neutrálnÃm substrátu (napÅ™Ãklad kokosové vlákno) nebo v nádobách s koÅ™eny zanoÅ™enými do vody.
Pro pÄ›stÄ›nà (nejen) konopà pod umÄ›lým svÄ›tlem se ve specializovaných obchodech – growshopech – prodávajà nejrůznÄ›jšà pÄ›stebnà komplety i hnojiva a stimulátory od nejménÄ› pÄ›ti firem specializovaných právÄ› na potÅ™eby pro pÄ›stÄ›nà konopÃ. Sklizeň a zpracovánà NejradostnÄ›jÅ¡Ãm obdobÃm pÄ›stitelské sezony je pochopitelnÄ› sklizeň. Ta nastává po osmi až deseti týdnech kvetenÃ, kdy kvÄ›ty – paliÄky – zaÄÃnajà hnÄ›dnout, kdy se ze svÄ›tlezelena do hnÄ›da zbarvà vÃc jak padesát procent kvÄ›tu. ZkuÅ¡ený pÄ›stitel dobu kvÄ›tu pozná citem, pro zaÄáteÄnÃky snad postaÄuje uvedená pouÄka.Rostliny se sklÃzejà tak, že se ustÅ™ihne stonek tÄ›snÄ› nad koÅ™eny a pak se buÄ celá rostlina zavÄ›sà hlavou dolů, nebo se rostlina jeÅ¡tÄ› Äerstvá ostÅ™ihá nůžkami a otrhá od listů tak, že zbývajà jenom samotná poupata – paliÄky. Když suÅ¡Ãme vcelku, trvá schnutà až nÄ›kolik týdnů (zvláštÄ› pokud máme možnost suÅ¡it nÄ›kde na půdÄ›). Pokud suÅ¡Ãme rostlinu napaliÄkovanou, je suchá v nÄ›kolika málo dnech. Tedy suchá – dobré je, když nenecháme konopà úplnÄ› vysuÅ¡it, aby neztratilo aroma. Uchovánà Jak je těžké a dlouho trvá dobrou marihuanu vypÄ›stovat, tak je snadné ji Å¡patným skladovánÃm zniÄit. ÚÄinné látky marihuany totiž niÄà teplo, svÄ›tlo i vzduch, a aromatické pryskyÅ™ice marihuany zase velmi spolehlivÄ› degraduje nekontrolované úplné vysychánà marihuany.Proto je pro skladovánà nutné paliÄky konopà uzavÅ™Ãt do zcela neprodyÅ¡ných obalů – dobré jsou vzduchotÄ›sné krabice do lednice – a tyto krabice natÄ›sno zavázat do tmavé igelitky. Takto vytvoÅ™enou konzervu skladujeme v mrazáku nebo alespoň dole v chladniÄce.
PaliÄku marihuany nikdy nedrtÃme pÅ™edem, ale až tÄ›snÄ› pÅ™ed konzumacÃ, jinak se zaruÄenÄ› pÅ™ipravÃme o veÅ¡kerý požitek z chuti i vůnÄ›. Zdroj: J.X.Doležal, Vitalia.cz