V súčasnosti zákon pozná dve skupiny osobitných motívov, ktoré súvisia s rôznymi druhmi nenávistí. V prvej skupine ide o prípady, ak je cieľom trestného činu podnecovanie k násiliu alebo nenávisti voči skupine osôb alebo jednotlivcovi pre príslušnosť k niektorej rase, národu, národnosti, farbe pleti, etnickej skupine, pôvodu rodu alebo pre náboženské vyznanie.

Takýto istý sumár nenávisti ako osobitných motívov platí aj pre prípady, v ktorých je spáchanie trestného činu zámienkou pre vyhrážanie. Vo všetkých prípadoch tejto prvej skupiny je podmienkou verejné podnecovanie. V druhej skupine sa za osobitný motív považuje spáchanie trestného činu z národnostnej, etnickej alebo rasovej nenávisti alebo nenávisti z dôvodu farby pleti.

Novela mala priniesť rozšírenie osobitných motívov o spáchanie trestného činu z nenávisti pre sexuálnu orientáciu bez toho, aby bolo potrebné takýto čin spáchať verejne. Podľa hlavy štátu je nesporné, že v prípade ochrany práv menšín je potrebné prijatie vhodnej právnej úpravy, a to aj prostriedkami trestného práva. „Na druhej strane však zvýraznenie ochrany určitej spoločenskej skupiny a jej príslušníkov nemôže neprimerane spôsobovať absenciu ochrany iných spoločenských skupín a ich príslušníkov, či už je to z dôvodu spáchania trestného činu z nenávisti napríklad k určitému náboženstvu, presvedčeniu, pôvodu rodu, ktoré neboli spáchané verejne,“ vysvetlil prezident v zdôvodnení, ktoré poskytol hovorca Marek Trubač.

Prezidentovi sa nepozdáva ani spôsob, akým má novela znížiť spodnú hranicu trestnej sadzby pri drogových deliktoch zo súčasných štyroch na tri roky. Konkrétne by to platilo pre prípady prechovávania takého množstva drogy, ktoré mierne pokračuje 10-násobok obvyklej jednorazovej dávky. V prípade trojročnej sadzby je už možné uložiť namiesto väzenia podmienečný trest a probačný dohľad. Rezort spravodlivosti argumentoval, že by sa tak nedostávali hneď do väzenia aj takí užívatelia, ktorí skôr potrebujú odbornú pomoc. Prezident hovorí, že s takým znížením sadzby nemôže súhlasiť. „Pretože by sa tak nezvýhodnili len držitelia takýchto látok, ktorí ich prechovávajú pre vlastnú potrebu, ale by sa utvoril priestor na zvýhodnenie osôb, ktoré s takýmito látkami obchodujú, ergo aj priestor na rozšírenie dostupnosti drog,“ vysvetlil.

Prezidentom vrátená novela Trestného zákona okrem iného zavádza nové povinnosti v krízovej situácii, pri porušení ktorých bude hroziť odňatie slobody na dva až päť rokov. Novelu namietali predovšetkým zdravotnícki pracovníci, pretože im prináša okrem hrozby väzenia aj pokutu od ministerstva zdravotníctva do výšky 3 300 eur a následne stratu registrácie v komore na desať rokov, ak počas núdzového stavu nenastúpia do služby.

Prezidentovi sa však desaťročné obdobie ako podmienka na obnovenie registrácie javí ako neprimerane prísna, a to aj napriek tomu, že ide o porušenie povinnosti počas krízovej situácie. Navrhuje preto poslancom schváliť zákon s tým, aby sa dĺžka vyradenia z komory, počas ktorej zdravotníci nemôžu vykonávať svoje povolanie, znížila z desiatich na dva roky. Zdravotníci považovali sankcie za veľmi prísne, nesúhlasili s tým, aby im mohla byť bez rozhodnutia súdu zrušená registrácia v komore. Okrem toho namietali aj výšku pokuty, ktorá je podľa nich desaťnásobne vyššia v porovnaní s tou, ktorú môžu dostať ostatní občania. Podľa analýzy, ktorú si dali urobiť, novela zároveň predstavuje zásah do ústavou garantovaného práva zdravotníckych pracovníkov na štrajk, ktorý síce neruší, ale obmedzuje ho.

Zdroj: spravy.pravda.sk, text: Robert Hüttner

Kontroloři prověřili, zda dotace 124,5 milionu Kč poskytované úřadem vlády a ministerstvy školství a zdravotnictví byly uděleny v souladu s pravidly. U příjemců, jimiž byly projekty mimo jiné z Brna, Mostu, Kadaně či Ostravy, zkontrolovali, zda při čerpání dotace dodržují právní předpisy. Prověrka příjemců se týkala dotací ve výši 51,2 milionu Kč.

„Kontroloři našli chyby u čtyř ze 49 kontrolovaných projektů. Šlo ale spíše o méně závažná pochybení například v účetnictví nebo u překročení limitu na mzdové náklady," uvedla mluvčí.

NKÚ však úřadům vytkl téměř neexistující veřejnosprávní kontrolu u příjemců dotací. Ve sledovaném období ministerstva školství a zdravotnictví provedly po jedné prověrce, úřad vlády jich uskutečnil jedenáct. „Úřad vlády výkon veřejnosprávních kontrol a jejich koordinaci v roce 2011 dokonce vypustil z novely závazných dotačních předpisů," upozornila Málková.

Dodala, že ministerstva na svých stránkách nezveřejnila v termínu seznam projektů, které úspěšně prošly výběrovým řízením. Resort zdravotnictví v roce 2011 nedodržel ani povinnost stanovit do konce února konkrétní výši dotace u jednotlivých projektů a konečné rozdělení peněz pro uvedený odsouhlasil až v květnu.

V květnu roku 2010 vláda schválila Národní strategii protidrogové politiky do roku 2018. Její naplnění mají zajistit tři tříleté plány. Plán pro roky 2010 až 2012 obsahoval 185 úkolů. Nejvíce úkolů bylo splněno v oblasti monitoringu, výzkumu a hodnocení, nejméně v oblasti léčby a sociálního začleňování, kde se podařilo splnit necelé dvě pětiny úkolů, u alkoholu a tabáku je to asi čtvrtina úkolů.

Zdroj: CTK

Přestože marihuana povzbuzuje chuť k jídlu a představuje tak pro uživatele vyšší kalorický přísun – dle některých výzkumů i o2 a půl tisíce kilojoulů denně, nemá jejich stravování žádný vliv na index BMI. Studie dokonce ukazuje nižší výskyt obezity než v běžné populaci.

Výzkumníci analyzovali data celkem 4 657 účastníků. V soukromém rozhovoru z nich 579 přiznalo, že jsou aktivními kuřáky marihuany, 1975 přiznalo užívání v minulosti.

Účastníkům byla změřena hladina glukózy, rychlého inzulinu, úroveň inzulinové rezistence, hladina cholesterolu a obvod pasu. V potaz se bral také věk,  pohlaví, užívání alkoholu a tabáku a úroveň fyzické aktivity.

Výsledky naznačují, že aktivní uživatelé marihuany disponují významně užším pasem. Také mají více HDL – takzvaného “dobrého cholesterolu”. Nejdůležitějším poznatkem však je, že aktivní uživatelé mají o 16% nižší hladinu inzulinu a inzulínová rezistence – stav, kdy má tělo problém absorbovat glukózu z krve, což může vést ke vzniku cukrovky druhého typu – byla nižší o 17%.

Lidé, kteří nekonzumovali marihuanu alespoň 30 dní před testy, měly výsledky podobné, jako aktivní uživatelé, jen o pár procent nižší.

Ačkoliv si výzkumníci nejsou jisti, jak k procesu dochází,  je zřejmé, že užívání marihuany napomáhá kontrole inzulinu a regulace tělesné hmotnosti, což možná vysvětluje, proč je u uživatelů této zakázané byliny nižší výskyt onemocnění cukrovkou druhého typu.

Zdroj: postum.cz

Jakkoli to zní optimisticky, nebyla pro něj cesta k úlevě jednoduchá. „Kdybych měl zbraň, použil bych ji,“ popisuje Ronald své utrpení, kdy z něj silné medikamenty proti bolesti doslova udělaly žijící mrtvolu. I přes vysoké dávky léků se totiž bolestí nemohl zbavit. Navíc začal trpět nechutenstvím, začal ubývat na váze. To v důsledku léčby morfinem.

Pak mu známý přinesl marihuanu s tím, ať ji vyzkouší. Hůř už mu beztak být nemůže. Okamžitě poté, co si ji vzal, bolest zmizela a začal se mu vracet cit do nohou.

Ronald je opatrný člověk, který má rád věci pod kontrolou. Provedl proto pokus. Zašel do coffee shopu, kde je marihuana k dostání, a ještě jednou ji vyzkoušel. Bylo rozhodnuto. „Nejdřív jsem ale nastudoval dostupnou literaturu,“ vysvětluje ve svém jednopokojovém studiu. Takto vyzbrojen zašel za svým lékařem pro předpis na marihuanu z lékárny. A čekal ho šok. Byť ji již deset let smějí lékaři předepisovat, odmítl mu ji vydat. Prý by se stal závislým. Místo toho dostal nabídku na další medikamenty, případně operaci.

Z návštěvy byl velmi rozladěn, ale nevzdal se. Obvolal rehabilitační specialisty i adiktology s jednoznačnou otázkou, kolik registrují závislých pacientů. Vždy se dozvěděl, že žádného. Podobné odpovědi dostal i od vládních úředníků. Nakonec se mu sešlo cirka devět dobrozdání.

„Když lékař viděl, že jsem schopen se s ním i soudit, předpis mi vydal,“ popisuje dílčí úspěch. Po půl roce ho však čekala další sprcha. „Oznámil mi, že je na čase marihuanu vysadit,“ dodává Ronald de Koning. Po pěti dnech se bolesti vrátily.

Druhý důvod je cena. Roland má totiž smůlu. Jeho pojištění totiž léčbu marihuanou nepokrývá. Měsíčně za Bedrocan – jak zní obchodní název konopí – utratí 70 eur, což při 640 eurech, které každý měsíc pobírá jako invalidní důchod, není mnoho. „Když ale odečtu ostatní náklady, zbude mi na týden tak 20 až 30 eur,“ počítá Ronald.

Důvod, proč mu jeho lékař odmítl marihuanu předepsat, vidí v nedostatečném následném vzdělávání lékařů. „A ani obecné mínění není v Nizozemsku marihuaně tak nakloněno, jak by si někdo mohl myslet,“ říká Ronald a dodává: „I tady je stále pro většinu lidí přijatelnější, že je někdo alkoholik, než když užívá marihuanu.“

Zdroj: idnes.cz, text: Petr Topič

 Zdravotní pojišťovny zatím na léčebné konopí ani částečně nepřispívají, potřební pacienti tak za něj mohou vydat až tisíce korun měsíčně. Konopí před schválením novely nezákonně užívali například lidé s Parkinsonovou nemocí, roztroušenou sklerózou, onkologickými onemocněními, lupénkou nebo atopickým ekzémem ke zmírnění bolestí a jiných projevů svého onemocnění. Předním představitelům příslušných oborů medicíny jsme proto položili otázku:

Jak může užívání konopí ovlivnit průběh nemoci a léčby konkrétně u vašich pacientů a domníváte se, že jeho legalizace je pro ně přínosem?

Nedomnívám se, že by legalizace byla přínosem. To, co by bylo potřebné pro pacienty s RS (která je jedinou diagnózou, kde byly provedeny klasické dvojitě zaslepené klinické studie s konopím s průkazem účinnosti na spasticitu – ztuhlost), je úhrada již registrovaného přípravku Sativex. Tento preparát obsahuje definované množství obou účinných složek konopí, takže je možné dávku upravovat podle potřeby a chránit pacienta před vedlejšími účinky. Volně prodejné konopí toto nijak neumožňuje.

MUDr. Iveta Nováková, Centrum pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze

Pacienti s RS trpí řadou obtíží, jako jsou ztuhlost (spasticita) a křeče (až v 84 % případů) omezující pohyblivost, neurogenní bolest, močové problémy a jiné. Ovlivnění těchto problémů zlepší kvalitu života a soběstačnost pacientů. Sativex je preparát vyrobený z konopí, který se o takové ovlivnění snaží. Obsahuje delta-9-tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol (CBD) v poměru 1:1.

V nedávné době byly v Česku uskutečněny tři klinické studie se Sativexem (čtvrtá studie probíhá). Léčba významně redukovala spasticitu (nereagující na standardní léčbu) a neuropatické bolesti u pacientů s pokročilou RS, a to o 30 %. Použití kontrolovaných dávek delta-9-THC a CBD v oromukonazálním spreji může být přínosné pro pacienty s RS, kteří trpí spasticitou nedostatečně ovlivnitelnou standardní léčbou.

Sativex ve formě podjazykového spreje byl v České republice registrován 15. 4. 2011 pro léčbu spasticity u RS. Sprej nicméně na českém trhu zatím není distribuován. Dosud nebyla stanovena maximální cena ani úhrada pojišťovnami, protože při předpokladu průměrného použití 8 vstřiků za den stojí měsíční dávka 10 tisíc korun.

Přitom pacienti, kteří Sativex potřebují ke zmírnění svých obtíží, jsou těžce invalidní, pobírají invalidní důchod a plná úhrada léku z vlastní kapsy je pro ně prostě nemožná. Z našich zkušeností není znám žádný případ pacienta s RS, který by po Sativexu přešel na jiné drogy, a to ani z těch, kteří používali marihuanu nekontrolovaně (pro vlastní potřebu při ztuhlosti nebo bolestech).

Pacienti účinek konopí znají, ale pro lékaře je efekt při užívání přípravku Sativex kontrolovatelný a měřitelný (pomocí Ashworthovy škály spasticity, EDSS, NRS, ujití 10 metrů). Kontrolované podávání kannabinoidů (konopí) z léčebné indikace a efekt na příznaky RS nebyly objektivně nijak hodnoceny. Nemáme zatím žádná validní data, a proto nelze přesně stanovit dávku a účinek na příznaky pacienta.

Legalizace konopí při jeho plné úhradě nemocným je pro invalidní pacienty s RS nepřínosná z důvodů vysoké ceny a tím i nedostupnosti. Zneužívání kannabinoidů v této indikaci se jeví jako nepravděpodobné. Naopak je třeba varovat před individuálním experimentováním s drogou a jejím kouřením v zájmu ovlivnění příznaků RS, protože množství účinných látek (a tím ani vedlejší účinky) nelze kontrolovat.

Současná medicína potřebuje k tomu, aby uznala daný lék či prostředek jako účinný, objektivní údaje. Ty nemohou být založeny na subjektivním dojmu. Proto jsou prováděny studie, které splňují nároky tzv. medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine).

Tyto studie musejí být prováděny přesně daným způsobem – pacient ani lékař nesmějí vědět, jestli lék, který dostávají/dávají pacientovi, skutečně obsahuje účinnou látku, nebo tzv. placebo, tedy neúčinnou látku. Tento postup má za cíl eliminovat subjektivní zkreslování skutečných účinků, a to jak pacientem, tak lékařem.

Za skutečně účinný není považován lék, který pacientův stav zlepšil, ale lék, který jej zlepšil statisticky významně více než placebo. Je totiž známo, že velmi mnoho pacientů se objektivně významně zlepší i po podání placeba. Pokud je placebo podáno s informací, že se jedná o účinný lék, může nejen pomoci zmírnit pacientovy obtíže, ale dokonce skutečně změnit chemické a funkční stavy v mozku. Existují výzkumy pomocí funkční magnetické rezonance a pozitronové emisní tomografie, které to naprosto věrohodně prokázaly.

Proto řada tzv. účinných léků a prostředků může pomáhat, i když se jedná o tzv. placebo efekt, který je lékařům znám již mnoho staletí („věř a víra tvá tě uzdraví“). To není míněno ironicky, je to lidská pravdivá zkušenost a mnozí lékaři ji i využívají se skutečným záměrem svým pacientům pomoci. Pokud se jedná o konopí, výše popsanými postupy byly provedeny studie u nemocných s Parkinsonovou nemocí a nebyl prokázán jakýkoli jeho pozitivní dopad na projevy nemoci.

V současnosti se tedy lze vyjádřit jednoznačně – konopí je u Parkinsonovy nemoci objektivně zcela neúčinné a jeho účinek je pravděpodobně založen na placebo efektu.

Přínos používání konopí pro onkologicky nemocné nevnímám jako zásadní. Průběh onkologického onemocnění může konopí ovlivnit snad jen při léčbě bolesti, v této oblasti však v současné době máme dostatek jiných prostředků. Vlastní nádorové onemocnění konopí ovlivnit nemůže.

Lupénka postihuje 2–4 % české populace. Kromě klasické léčby mezi pacienty kolují nejrůznější recepty a rady jak se s tímto onemocněním vypořádat. Používání konopí je stále diskutovanější téma. K diskusi přispívá i to, že nemáme k dispozici kvalitní klinické studie, které porovnávají účinnost a bezpečnost této léčby s neúčinným placebem nebo jinými typy léčby. Je to velmi obtížné, protože marihuana dosud nebyla uznána za léčivý prostředek, a proto se s ní nepracovalo.

V dnešní době se snažíme pracovat dle zásad evidence-based medicine neboli medicíny založené na důkazech. Našimi dosavadními důkazy jsou individuální zkušenosti nemocných, kteří si nějakou rostlinku konopí pěstují doma, ve vhodnou chvíli ji utrhnou, vyvaří ve vepřovém sádle a začnou aplikovat na ložiska lupénky či atopického ekzému. Pak popisují zkušenosti, které jsou ve většině případů dobré. Z literatury víme, že některé součásti indického konopí (a nemusí to být jen halucinogenní THC) mají protizánětlivé účinky, takže popisovaný efekt má skutečně reálný farmakologický podklad.

Dermatovenerologie je jedním z oborů, ve kterém při legalizaci marihuany pro léčebné účely očekáváme přínos pro některé z našich pacientů. Proto jsme se také jako obor zúčastnili příprav legalizačního zákona v rámci pracovní skupiny při radě vlády.

Zdroj: dama.cz, text: Dita Váchová

Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) chcú zvrátiť drogovú novelu Trestného zákona, ktorú podľa Igora Matoviča prijala takzvaná drogová koalícia strán Smer-SD a SaS.

Ako povedal v piatok na tlačovej besede Matovič, novela zmenila paragraf, ktorý sa týkal dílerov drog a pomohli teda len dílerom drog, ktorí budú pristihnutí s viac ako desiatimi dávkami drogy. OĽaNO preto do parlamentu predložila novelu Trestného zákona, ktorým chce minulý týždeň schválenú novelu opraviť.

„Obávame sa, že prezident schválenú novelu podpíše a keďže takýto zákon by nemal platiť ani jeden deň, predkladáme novelu zákona, v ktorej meníme len jedno slovíčko tri na štyri,“ povedal Matovič. Návrh OĽaNO má zabezpečiť, aby sa díleri drog nemohli pohybovať na slobode.

Podľa OĽaNO totiž schválená novela umožnila zníženie trestnej sadzby osobám, ktoré sú dílermi drog, a nie ich užívateľmi. Takéto zníženie trestnej sadzby sa netýka len tzv. ľahkých drog (napr. marihuany), ale aj tvrdých drog (napr. heroín, pervitín).

Napokon zníženie trestnej sadzby nie je len kozmetickou právnou úpravou, ale zásadnou zmenou kategórie trestu, ktorá dílerom drog umožní, aby napriek tomu, že obchodovali s drogami, dostali len podmienečný trest s probačnou (skúšobnou) lehotou a zostali tak na slobode namiesto toho, aby boli riadne potrestaní.

Drogovou koalíciou prezentovaný úmysel ochrániť pred nepodmienečným trestom tých užívateľov drog, ktorí boli pristihnutí pri prechovávaní viac ako desaťnásobku obvyklej jednorazovej dávky na použitie pre osobnú spotrebu, stojí podľa Matoviča na vode, lebo každý takýto užívateľ ako aj díler má už dnes možnosť využiť inštitút dohody o vine a treste, a tak spoluprácou s orgánmi činnými v trestnom konaní si výrazne svoj trest znížiť.

Poslancovi Richardovi Vašečkovi sa ozvalo proti schválenej novele 71 organizácií, ktoré pracujú s mládežou a tiež drogovo závislými. Upozorňujú, že tento zákon prinesie veľké škody, preto ho treba zvrátiť.

V Trestnom zákone sa schválenou novelou znižuje dolná hranica možného potrestania za trestný čin nedovolenej výroby omamných a psychotropných látok, jedov alebo prekurzorov, ich držanie a obchodovanie s nimi. Minimálny trest za takýto delikt už nebude štyri, ale len tri roky väzenia. Ak trest odňatia slobody neprevyšuje tri roky, súd môže jeho výkon podmienečne odložiť.

Zdroj: plusky.sk

Martina Kafková žije s roztroušenou sklerózou už devatenáct let. Nemoc ji natolik omezuje, že bez každodenní dávky konopí nemůže existovat.

„Beru podle toho, jak mi je, denně něco mezi pěti až šesti a půl gramy. Něco kouřím, něco vdechuju z vaporizéru, něco si natírám jako mast,“ popisuje. Konopí jí pomáhá zvládnout například třas rukou, takže se dokáže najíst a napít sama, nemusí se nechat krmit od táty, a vůbec je soběstačnější s marihuanou než bez ní.

Naštval ji nápad ministerstva zdravotnictví (který však má vládě předložit vnitro), že by se mělo snížit množství marihuany, jehož držení ještě není trestným činem, z patnácti gramů na osm. „Léčebné konopí v lékárnách ještě není. Nevíme, zda nebude úplně nedostupné pro pacienty s invalidním důchodem, jako jsem já, kteří si mohu dovolit zaplatit za lék nanejvýš tři sta měsíčně. A už nás chtějí kriminalizovat kvůli tomu, že se léčíme sami?“ kroutí hlavou pacientka s tím, že osm gramů konopí je dávka, která jí nestačí ani na týden.

Léčebné konopí na recept je sice v Česku povoleno už od dubna, ale pacienti k němu nemají přístup. Nefunguje totiž registr, v němž by si lékaři mohli ověřit, že pacient nepřekračuje povolené dávky a neobíhá víc lékařů. Lékaři proto nemohou konopí předepisovat.

A to jsou lidé s horším průběhem nemocí, než jakou trpí Martina Kafková – například ti s nádory v poslední fázi – kteří potřebují ještě vyšší dávky.

Už několik set výzkumů přitom prokázalo, že konopí mírní příznaky nemocí například u lidí s Parkinsonovou chorobou, roztroušenou sklerózou či s rakovinou. Objevit princip léčby pomohl mimo jiné český lékař, dnes žijící v Izraeli.

Ministerstvo teď couvá

Poté, co včera plán na zpřísnění držení drog zveřejnil server Týden. cz, začalo z něj ministerstvo zdravotnictví couvat. „Ano, to byl nápad našeho inspektorátu pro omamné látky,“ přiznal včera ráno legislativní náměstek ministra Martin Plíšek. Během dopoledne však bylo všechno jinak. „Návrh stahujeme. Snížit množství chtěla policejní Národní protidrogová centrála. Vedla se k tomu diskuse a ministerstvo zdravotnictví podporuje zachování současného povoleného množství,“ řekl pak v poledne. Problém je, že o tom na ministerstvu vnitra jaksi nevědí.

„Informaci o stažení návrhu jsme od ministerstva zdravotnictví zatím neobdrželi,“ říká Denisa Čermáková z tiskového odboru ministerstva vnitra. Takže tam s ním dál pracují a prý není důvod jej nepředložit. „Nelíbí se mi, že se tady hází čísly bez jakékoliv odborné debaty s lékaři, kteří tomu rozumějí,“ zlobí se lékař a mezinárodní konzultant pro drogovou politiku Tomáš Zábranský. „Ještě absurdnější je, že ministerstvo, které se má starat o zdraví pacientů, se snaží o jejich přísnější postih,“ dodává.

V jaké podobě ministerstvo vnitra návrh vládě předloží a kdy, není jasné. „V současné době jsme ve fázi vypořádávání připomínek. Konečná podoba návrhu a termín jeho předložení budou výsledkem těchto debat,“ říká mluvčí Denisa Čermáková.

zdroj: MF Dnes, text: Lenka Petrášková

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Pane ministře, ještě si myslíte, že zdravotní pojišťovny by neměly přispívat na léčebné konopí, protože to není lék?

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:

Tak léčebné konopí je strašně ošidná záležitost. Ten dodatek zákona, který umožnil jeho konzumaci, si myslím, že byla taková náhražka za to, aby se uvolnila možnost pěstování kono­pí pro, aby se nahradila nemožnost pěstování kono­pí u lidí, kteří jsou zdravotně postiženi.

Dobře, mně jde o to, jestli si myslíte, že by měly to konopí proplácet pojišťovny nebo ne?

Tak já si myslím, že my máme velké spektrum léků, které jsou podstatně levnější než konopí v té podobě farmaceutické. Ten problém je, že když si ho někdo vypěstuje nelegálně doma, tak je asi 5krát levnější, než když se má pěstovat pod přísnou kuratelou farmaceutických předpisů a vychází to strašně draho. A kdyby měli lékaři předepisovat benevolentně ko­nopí a měli by ho mít ti pacienti propláceni, tak by byl ohrožen systém až 1 miliardou, a to si myslíme, že teda není možné.

Podle některých odborníků třeba adiktologa Tomáše Zábranského ale léčebné konopí pro některé diagnózy jako úlevný lék, podpůrný lék je nenahraditelné, roztroušená skleróza nebo velmi zvyšuje kvalitu lidí s těmito diagnózami. Vy si to nemyslíte? Říkáte, že to jde nahradit, ale někde prý to je jaksi významné pro ty lidi?

Tak pan doktor Zábranský je velký příznivce konopí a myslím si, že ale ty všechny evidence, které ukazují, že to těm lidem pomáhá, neukazují nic jiného, než že jim pomáhá cokoliv dalšího, tak asi v tom smyslu, jako když je někdo zvyklý si dát dva panáky alkoholu na noc a lépe potom spí a tohle to je věc, která se proplácí z veřejného zdravotního pojištění velmi těžce zvláště, když je tak drahá.

Vy si myslíte, že léčebné konopí je na úrovni alkoholu nebo dvou panáků na noc?

No, víte, ono se třeba o tom léčebném kono­pí diskutovalo u řady neurologických postižení a například u postižení Parkinsonismem je podle jiných odborníků než je pan doktor Zábranský, naopak to požívání velmi, velmi škodlivé, protože řada těch nemocí má tu léčbu nastavenou velmi citlivě, pacienti reagují na drobné změny a velmi individuálně a když začnou kouřit marihuanu, tak se může ta základní léčba, která jim pomáhá uvolnit ty neurologické problémy, tak se může dokonce zkomplikovat a progrese toho onemocnění může začít velmi, velmi rychle, takže ono to zdaleka není tak, jak říkají ti příznivci konopí. Já bych možná řekl jenom jedno číslo.

Prosím už jen jedno, ano.

Izrael byla země, která to propagovala tu volnost a mluvilo se, že u nás by mohlo být 20 až 30 tisíc pacientů, kteří by to konopí kon­zumovali, ale podle měřítek, která jsou v zemích, kde to konopí je k dispozici jako Německo nebo Velká Británie, tak by u nás mělo být tak asi do tisíce lidí, takže tam jako ta se debata o tom, kde opravdu jsou ti vybraní pacienti nejpotřebnější, tak se ještě stále musí dokončit.

zdroj: rozhlas.cz

Kolegové na pracovní úrovni navrhovali s ohledem na stanovené množství konopí pro léčebné účely, což je třicet gramů za měsíc, snížení z patnácti na osm gramů. Nicméně po vyhodnocení informací a odborné diskusi jsme se rozhodli, že to v tuto chvíli nebudeme požadovat," řekl iDNES.cz náměstek ministra zdravotnictví Mar­tin Plíšek.

Změna měla být součástí nového nařízení vlády. Jeho znění nyní vypracovává ministerstvo vnitra.

Jenže zatímco toto tvrdí navenek, v neveřejném připomínkování k jiné legislativě se snaží o vyšší míru represe. Pokud by jeho původní nápad prošel, vedl by k tomu, že nově by až roční vězení hrozilo každému, u koho by policisté našli více než osm gramů sušeného konopí.

Zda se množství skutečně sníží, zatím ministerstvo vnitra nechce komentovat. „V současné době jsme ve fázi vypořádávání připomínek. Konečná podoba návrhu a termín jeho předložení budou výsledkem těchto debat,“ uvedla Čermáková. Zatím tedy není jasné ani to, kdy návrh předloží vnitro do vlády.

Podle lékaře Tomáše Zábranského, jenž patří mezi zastánce léčebného konopí a podílí se jako expert na tvorbě legislativy, ale vnitro od požadavku snížit hranici u pervitinu nakonec ustoupilo.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil iDNES.cz řekl, že vnitro se rozhodlo dokument vládě postoupit s rozporem ministerstva zdravotnictví. „To by ale znamenalo, že o výsostně odborné otázce by nakonec místo expertů rozhodovali ministři. To je absolutní Kocourkov,“ zlobí se Vobořil.

„Musí být jasné a srozumitelné, že zákon chce postihnout ty, kteří kupují a drží větší než malé množství drogy. Naopak není cílem, aby bylo beztrestné držet drogu, které bude sice hodně, ale bude se tvrdit, že je natolik zředěná, že obsahuje málo účinné látky,“ stojí v důvodové zprávě návrhu s tím, že se navíc ušetří za testování drog. Podle vnitra jedno analyzování účinné láky stojí 2 250 korun. Pokud tato povinnost odpadne, úspory se budou řádově pohybovat v milionech korun.

Podle Vobořila je vypuštění podmínky účinnosti drogy přijatelným kompromisem.

zdroj: idnes.cz, text: Hana Válková

Vermontský guvernér Peter Shumlin vo štvrtok podpísal zákon o dekriminalizácii marihuany. Za držanie marihuany v množstve do jednej unce (28,3495 g) alebo piatich gramov hašišu budú pokuty v civilnom konaní, podobne ako pri dopravnom priestupku. Nový zákon Vermontu tiež posudzuje držanie takéhoto množstvo marihuany neplnoletými osobami vo veku do 21 rokov rovnako, ako by mali u seba alkohol.

Predtým bolo držanie marihuany do 56 gramov trestným činom, za ktorý mohli páchatelia dostať trest šesť až 24 mesiacov väzenia. Vermont legalizoval marihuanu na lekárske účely v roku 2004.

Zdroj: netky.sk