40553 items (40553 unread) in 19 feeds
US
(7504 unread)
DE
(23042 unread)
IT
(446 unread)
FR
(2804 unread)
CZ
(714 unread)
BG
(507 unread)
NL
(1810 unread)
ID
(356 unread)
TR
(3370 unread)
(40 unread)
MaÂrihuanu od jiných drog odliÅ¡uje
pÅ™edevÅ¡Ãm to, že máte-li zájem ji kouÅ™it, nemusÃte ji kupovat. StaÄÃ
vstoupit do poÄetné komunity Äeských pÄ›stitelů. Od prvnÃho ledna roku
2010 se pÄ›stovánà ménÄ› než třà kytek nechápe jako trestný Äin, ale
pouze jako přestupek.
Kde sehnat semÃnka
SouÄasné trendy v pÄ›stovánà konopÃ, alespoň ve velkých mÄ›stech,
dávajà vzniknout specifickému konopnému trhu, trhu se sazenicemi – klony.
Z tÄ›ch se pÄ›stuje ÄastÄ›ji než ze semen. Ale než se dostaneme ke klonům,
zaÄÃt musÃme u semen.
Doba, kdy se dostávaly semÃnka v hospodÄ› zadarmo, dávno minula. I když se dajà hlavnÄ› na venkovÄ› taková semena dodnes sehnat, je u nich vždy sporná kvalita genetického materiálu, pokud si je ÄlovÄ›k osobnÄ› nevyzobe z paliÄky dobrého moravského outdooru. Ve mÄ›stech a v Čechách je vÅ¡ak obvyklejšà shánÄ›t semena pÅ™es Internet. Tam nalezneme celou pÅ™ehrÅ¡el (viz dalšà dÃl speciálu o marihuanÄ›) konopných bank, které nabÃzejà v cenovÄ› různých relacÃch své produkty. Jde o kultivary, odrůdovou marihuanu, která vzniká v Holandsku a Spojených státech složitými genetickými manipulacemi, které jsou sice provádÄ›ny po kuchyňsku, ale o to úspěšnÄ›ji. Tak, jako existujà slavné odrůdy vÃna – merlot, cabernet,frankovka – tak existuje bÃlá vdova, bÃlý žralok nebo Jack Herrer jako slavné odrůdy Å¡lechtÄ›ného konopÃ, skunku.
SemÃnka se prodávajà ve dvou zásadnÄ› odliÅ¡ných formách – obyÄejná, a feminizovaná. Ta obyÄejná bývajà až dvakrát levnÄ›jšà (to znamená obvykle nÄ›kolik eur za kus) než ta feminizovaná. Když je zasadÃme, máme Å¡anci, že z tÄ›ch deseti zasazených vyroste pÄ›t (když máme smůlu, tak osm) samců. A ze samců, jak známo, se marihuana nezÃskává, ti se zcela gender nevyváženÄ› trhajà a vyhazujÃ, aby neoplodnili samiÄà kvÄ›ty. Marihuany by pak bylo mnohem ménÄ› a rostlina by dala sÃlu do semen, ne do kvÄ›tů.
Druhou formou jsou geneticky upravená, takzvanÄ› feminizovaná semÃnka, u kterých máme dobrou pravdÄ›podobnost, že z deseti semen vyroste deset samic. ObvyklejÅ¡Ã, alespoň v mÃstech, kde je bohatšà konopná sociálnà sÃÅ¥, je vÅ¡ak pÄ›stovánà ze sazenic, klonů, které se pÄ›stujà řÃzkovánÃm z velké mateÄnà rostliny. Jejich pÄ›stitelé se nazývajà matkaÅ™i a majà v konopné subkultuÅ™e respektovanou pozici. PÄ›stovánà venku Konopà se jeÅ¡tÄ› za minulé generace pÄ›stovalo pÅ™edevÅ¡Ãm venku, pod Å¡irým nebem. Dnes je tomu jinak, ale pÅ™i popisu pÄ›stovánà chtÄ› nechtÄ› musÃm zaÄÃt právÄ› pod sluncem pÄ›stovaným konopÃm, takzvaným outdoorem.V naÅ¡ich klimatických podmÃnkách je optimálnà podnebà pro marihuanové konopà pouze v mÃstech, kde se dařà i vinné révě – to jest na jižnà MoravÄ› a ve vybraných lokalitách ÄŒech. Ale i v řadÄ› jiných koutů našà zemÄ› dokážou venkovÅ¡tà pÄ›stitelé z dobré genetiky i s omezeným sluneÄnÃm svitem vyÄarovat obdivuhodnÄ› kvalitnà marihuanu, slangem „model, modely“.
Pro pÄ›stovánà venku se v naÅ¡ich klimatických podmÃnkách musà užÃvat takové kultivary skunku, které dokvetou ÄasnÄ›, nejpozdÄ›ji koncem zářÃ, ale lépe v polovinÄ›. Po půlce zářà jen výjimeÄnÄ› bývá tolik slunce, aby si z nich rostlina vzala nÄ›jakou energii pro zrajÃcà kvÄ›ty. Z jedné velké rostliny může teoreticky být až kilogram dobré marihuany, ale mnohem obvyklejšà výnos je nÄ›kolik (tÅ™i až Å¡est) set gramů skunku. PÄ›stovánà doma Pod umÄ›lým svÄ›tlem je pÄ›stovánà konopà o řád Å™ÃzenÄ›jÅ¡Ãm procesem, než je pÄ›stÄ›nà venku. MusÃme si vysvÄ›tlit nejprve rytmy a posléze krmenà pod žárovkou, pÅ™esnÄ›ji pod sodÃkovou výbojkou speciálnÄ› zkonstruovanou pro pÄ›stÄ›nà rostlin pod dennÃm svÄ›tlem.Rostlina konopÃ, je-li osvÄ›tlována osmnáct hodin dennÄ›, roste, probÃhá u nà vegetativnà fáze růstu. Ta trvá u obvykle pÄ›stovaných kultivarů tÅ™i až ÄtyÅ™i týdny. Když zmÄ›nÃme rytmus osvÄ›tlenà na dvanáct hodin svÄ›tla a dvanáct hodin tmy, zaÄne rostlina kvést, a pro dozránà kvÄ›tů potÅ™ebuje růst asi osm až deset týdnů. Z toho je zÅ™ejmé, že je možné stihnout i tÅ™i skliznÄ› za rok.
V řÃzených podmÃnkách domácà pÄ›stÃrny je pod kontrolou vÅ¡e – cirkulace vzduchu, osvÄ›tlenÃ, a velmi Äasto i hnojenà rostlin. V souÄasné dobÄ› jsou totiž již standardem pÄ›stÃrny s poloautomatickým hydroponickým pÄ›stÄ›nÃm, kdy jsou rostliny pÄ›stÄ›ny v neutrálnÃm substrátu (napÅ™Ãklad kokosové vlákno) nebo v nádobách s koÅ™eny zanoÅ™enými do vody.
Pro pÄ›stÄ›nà (nejen) konopà pod umÄ›lým svÄ›tlem se ve specializovaných obchodech – growshopech – prodávajà nejrůznÄ›jšà pÄ›stebnà komplety i hnojiva a stimulátory od nejménÄ› pÄ›ti firem specializovaných právÄ› na potÅ™eby pro pÄ›stÄ›nà konopÃ. Sklizeň a zpracovánà NejradostnÄ›jÅ¡Ãm obdobÃm pÄ›stitelské sezony je pochopitelnÄ› sklizeň. Ta nastává po osmi až deseti týdnech kvetenÃ, kdy kvÄ›ty – paliÄky – zaÄÃnajà hnÄ›dnout, kdy se ze svÄ›tlezelena do hnÄ›da zbarvà vÃc jak padesát procent kvÄ›tu. ZkuÅ¡ený pÄ›stitel dobu kvÄ›tu pozná citem, pro zaÄáteÄnÃky snad postaÄuje uvedená pouÄka.Rostliny se sklÃzejà tak, že se ustÅ™ihne stonek tÄ›snÄ› nad koÅ™eny a pak se buÄ celá rostlina zavÄ›sà hlavou dolů, nebo se rostlina jeÅ¡tÄ› Äerstvá ostÅ™ihá nůžkami a otrhá od listů tak, že zbývajà jenom samotná poupata – paliÄky. Když suÅ¡Ãme vcelku, trvá schnutà až nÄ›kolik týdnů (zvláštÄ› pokud máme možnost suÅ¡it nÄ›kde na půdÄ›). Pokud suÅ¡Ãme rostlinu napaliÄkovanou, je suchá v nÄ›kolika málo dnech. Tedy suchá – dobré je, když nenecháme konopà úplnÄ› vysuÅ¡it, aby neztratilo aroma. Uchovánà Jak je těžké a dlouho trvá dobrou marihuanu vypÄ›stovat, tak je snadné ji Å¡patným skladovánÃm zniÄit. ÚÄinné látky marihuany totiž niÄà teplo, svÄ›tlo i vzduch, a aromatické pryskyÅ™ice marihuany zase velmi spolehlivÄ› degraduje nekontrolované úplné vysychánà marihuany.Proto je pro skladovánà nutné paliÄky konopà uzavÅ™Ãt do zcela neprodyÅ¡ných obalů – dobré jsou vzduchotÄ›sné krabice do lednice – a tyto krabice natÄ›sno zavázat do tmavé igelitky. Takto vytvoÅ™enou konzervu skladujeme v mrazáku nebo alespoň dole v chladniÄce.
PaliÄku marihuany nikdy nedrtÃme pÅ™edem, ale až tÄ›snÄ› pÅ™ed konzumacÃ, jinak se zaruÄenÄ› pÅ™ipravÃme o veÅ¡kerý požitek z chuti i vůnÄ›. Zdroj: J.X.Doležal, Vitalia.cz
MaÂrihuana je
v mnohém odliÅ¡ná od běžných pouliÄnÃch drog, napÅ™Ãklad způsobem
konzumace. Konopà si uživatel ani nepÃchá do žÃly, ani ho nešňupe, ale
v podstatÄ› civilizovanÄ› si konopà vykouřà nebo snÃ.
KouÅ™enà trávy vÅ¡ak má jeden zásadnà rys, kvůli kterému je v nÄ›Äem bezpeÄnÄ›jšà než jiné druhy konzumace. Kuřák totiž už pár tveÅ™in po vdechnutà kouÅ™e cÃtà úÄinek, takže snadno pozná, kdy je naÄase pÅ™estat hulit, kdy už má dost. Proto z hlediska pÅ™edávkovánà je kouÅ™enà bezpeÄnÄ›jšà než konzumace marihuany v jÃdle.
Jak se tráva vlastnÄ› kouÅ™Ã? Podle lokality je to rozdÃlné, a zaÄÃnat má ÄlovÄ›k od domova. Tedy v Čechách se snad 99 procent zkonzumované marihuany vykouřà v jointech, marihuanových cigaretách. Joint se pÅ™ipravuje tak, že smÃcháme malé množstvà tabáku s drcenými kvÄ›ty – paliÄkami samiÄÃch rostlin konopÃ, marihuany. KvÄ›ty se suÅ¡ené uchovávajà celé a drtà se až tÄ›snÄ› pÅ™ed konzumacÃ, aby si marihuana uchavala nejen chuÅ¥, ale také vůni – aby z nà nevyprchaly aromatické silice. ChuÅ¥ a vůnÄ› majà u marihuany stejnou důležitost jako u vÃna. PÅ™i konzumaci nejde jen o vstÅ™ebánà úÄinné látky, je to také gurmánský rituál!
Tráva je tedy nadrcená, promÃchaná s tabákem (bez alespoň trochy tabáku Å¡patnÄ› hoÅ™Ã), a pak vezme kuřák stomilimetrový cigaretový papÃrek (prodávajà se u nás v každé trafice a dostupné jsou desÃtky znaÄek – znaÄka papÃrku výraznÄ› ovlivňuje chuÅ¥ jointu) a do nÄ›j nasype pÅ™ipravenou drÅ¥. Na jeden, tenÄà konec papÃrku, dá do trubiÄky smotaný kartonek, dutinku. Kartonkům se Å™Ãká v trafikách „filtry do jointů“ a prodávajà je ve vÅ¡ech vÄ›tÅ¡Ãch prodejnách v sortimentu asi pÄ›ti znaÄek. U dutinky totiž znaÄka chuÅ¥ neovlivnÃ. Pak kuřák papÃrek smotá a vyrobà vÃce Äi ménÄ› symetrickou cigaretu – joint. ŘÃká se mu také – v Praze – brko Äi Å¡pek. Obvyklý joint balený v EU má podle výzkumů asi 0,24 gramu marihuany (skunku), průmÄ›rný Äeský joint je mnohem silnÄ›jÅ¡Ã, z gramu se ubalà tÅ™i. Má asi 0,33 gramu marihuany.
Existujà samozÅ™ejmÄ› kuřáci, kteřà nekouÅ™Ã, jako vÄ›tÅ¡ina uživatelů, skunk pÄ›stovaný pod umÄ›lým osvÄ›tlenÃm, ale slabý neÅ¡lechtÄ›ný outdoor jako za komunistů. Ti si do jointů tabák nepÅ™idávajÃ, nekvalitnà outdoor hořà i bez nÄ›j.
Na MoravÄ› a na VysoÄinÄ› je mnohem ÄastÄ›jšà kouÅ™enà trávy z dýmek, speciálnÃch malých fajfÄiÄek vyrábÄ›ných konkrétnÄ› na trávu, nebo z takzvaných Å¡lukovek – to je fajfÄiÄka skuteÄnÄ› jen na pár Å¡luků. Zde se v hlaviÄÄe dýmky pálà jen samotné konopÃ, nejlépe plynovým zapalovaÄem (samozÅ™ejmÄ› jako tabák ve fajfce nehoÅ™Ã, doutná spÃÅ¡e neochotnÄ›), a kouÅ™ uživatel vdechuje troubelÃ.
Konzumace marihuany je ve velké vÄ›tÅ¡inÄ› pÅ™Ãpadů sociálnà záležitostÃ, takže joint nebo dýmÄiÄka se zapalovaÄem obvykle kolujà kolem stolu, nejlépe ve smÄ›ru hodinových ruÄiÄek.
Samostatnou kapitolou jsou arabské vodnà dýmky, Å¡ÃÅ¡i, urÄené primárnÄ› na aromatizovaný tabák, Äi bongy – velké vodnà dýmky urÄené primárnÄ› na marihuanu. V Dánsku se do jointů mÃsto papÃrové dutinky balà náústek z moÅ™ské pÄ›ny, který si po vykouÅ™enà jointu kuřák zase rozbalà a použÃvá ho dál. V Maroku se kouřà kif – tabák s tamnà outdoorovou, ale silnou marihuanou – z dlouhých dýmek hlaviÄkou podobných tÄ›m naÅ¡im habánským, a v Indii se kouřà z hlinÄ›ného kornoutu, dole ucpaného rýhovaným kamenem – rýhami procházà kouÅ™. Téhle fajfce se Å™Ãká Äilum. V jÃdle JeÅ¡tÄ› pÅ™edtÃm, než popÃÅ¡u konzumaci konopà v jÃdle, musÃm pÅ™ed nÃm varovat. PÅ™edávkovánà je zde vÃce než snadné – droga zaÄne působit podle plnosti žaludku za dvacet až ÄtyÅ™icet minut. Takže skoro každý konzument má za Ätvrt hodiny potom, co si dal prvnà psychotropnà koláÄek nebo muffinek pocit, že je toho na nÄ›j málo, a slupne hned tÅ™i. Dalšà pomÄ›rnÄ› Äastou nehodou pÅ™i konzumaci psychoaktivnÃch koláÄků je, že se najednou ve spoleÄnosti objevà nÄ›kdo žravý, kdo nebyl informován o tom, že koláÄky jsou psychoaktivnÃ, a žere je z hladu. Takovà jedinci obvykle konÄà na jednotce intenzivnà péÄe a ten, kdo koláÄky donesl, na vazbÄ›.Jinak se marihuana dá konzumovat (a konzumuje, vždy když dostane nÄ›jaká vyhulená parta inspiraci) v jakémkoliv jÃdle. NejÄastÄ›jšà jsou sladkosti – space cakes, muffinky, koláÄky, ale vidÄ›l jsem už i marihuanové bramboráky Äi marihuanový guláš.
KoneÄnÄ› je potÅ™eba zdůraznit, že pÃt marihuanu opravdu nejde, a že vÅ¡echny ty „konopné vodky“ Äi „konopná piva“, co na trhu jsou, neobsahujà žádné THC, žádnou úÄinnnou látku marihuany. Ty alkoholické nápoje obsahujà buÄ semÃnka konopÃ, nebo byla semena konopà použita pÅ™i kvaÅ¡enÃ, takže je možné, že obsahujà nÄ›jaké blahodárné látky z konopà vyluhované. To vÅ¡ak patřà spÃÅ¡e do manuálu o léÄebném využità konopà než do povÃdánà o marihuanÄ›. Vaporizér Technologie mÄ›nà celý svÄ›t, a samozÅ™ejmÄ› i svÄ›t kuřáků marihuany. S pÅ™Ãchodem generace kolem pÅ™elomu tisÃciletÃ, pro které je módnà nekouÅ™it a hlÃdat si své zdravÃ, ale nechtÄ›jà se vzdát požitku z marihuany, nastal vzestup obliby vaporizérů, odpaÅ™ovaÄů bez plamene. Jde – ve svých dražšÃch verzÃch – o složité technologické zaÅ™ÃzenÃ. Do misky s dnem z jemného pletiva nadrtÃte marihuanu, do pÅ™Ãstroje zastrÄÃte, a pak jej pustÃte. On zaÄne ohÅ™Ãvat vzduch – pro marihuanu optimálnÄ› 190 stupňů Celsia – a ohřátý prohánÄ›t miskou s trávou. TÃm bez plamene, bez hoÅ™enÃ, a tudÞ bez dehtu odpařà z rostlinné drti vÅ¡echen olej, ve kterém je THC, a vzduch sÃtkem prohnaný nafouká do balónku opatÅ™eného jednosmÄ›rným ventilem. Když se balonek naplnÃ, kuřáci si jej podávajà a dýchajà vzduch obohacený ÄásteÄkami oleje s THC. PÅ™estože skuteÄnÄ› žádný dehet do tÄ›la nedostávajÃ, je u vaporizéru snadno možné, že prvokonzument pÅ™i prvnÃm nádechu lehne a na hodinu nebude duchem pÅ™Ãtomen. „Nájezd“ drogy tohle zaÅ™Ãzenà dovedlo do maxima. Zdroj: Vitalia.cz
MaÂrihuana je dnes pÅ™edevÅ¡Ãm módnà slovo, módnà droga, kterou
se poslednÃch dvacet let vymezujà revoltujÃcà mladà proti svým alkohol
pijÃcÃm rodiÄům. Marihuana je zároveň jednou ze substancÃ, u které se
dobÅ™e ukazuje nesmyslnost souÄasné protidrogové politiky celého
euroatlantického civilizaÄnÃho okruhu.Â
To, co Äinà konopà tak zajÃmavou rostlinou, nenà jejà technické využitÃ, byÅ¥ se osvÄ›dÄilo jako surovina pro výrobu skoro nezniÄitelných vláken, biomasy Äi oleje ze semen. To zajÃmavé je látka – chemicky diterpén – delta9tetrahyÂdrocannabinol (THC), kterou rostlina obsahuje a která po pÅ™ehřátà a vykouÅ™enà Äi snÄ›denà způsobuje k jiným drogám těžko srovnatelný psychický rauÅ¡, který je zvláštÄ› u mladých stále oblÃbenÄ›jÅ¡Ã.
Vzhledem k tomu, že se konopà v západnà kultuÅ™e masivnÄ› konzumuje už od Å¡edesátých let minulého stoletÃ, od dob hippies, tak za tÄ›ch padesát let proÅ¡lo technologickými úpravami. DÃky genetickým manipulacÃm i tradiÄnÃmu Å¡lechtÄ›nà holandskými pÄ›stiteli vzniklo vysoce potentnà konopà zvané skunk (podle pronikavé vůnÄ›), které dosahuje až dvanáct procent THC v suÅ¡ině – oproti tÅ™em Äi ÄtyÅ™em procentům v suÅ¡inÄ› u marihuany neÅ¡lechtÄ›né.
Pro orientaci v problematice marihuany je jeÅ¡tÄ› důležité vÄ›dÄ›t, že se pÄ›stuje buÄ pod lampami (indoor, pÅ™evládá v České republice, kde na venkovnà pÄ›stÄ›nà nenà na vÄ›tÅ¡inÄ› územà dobré klima), nebo pod Å¡irým nebem – outdoor. Ten pÅ™evládá zvláštÄ› na jižnà MoravÄ›. Historie konopà UžÃvánà konopà je staré jako lidstvo samo, v Indii je jeho užÃvánà k rituálnÃm úÄelům staré jako sám hinduismus, proto můžeme smÄ›le pÅ™edpokládat, že lidstvo je v Äilém styku s konopÃm i marihuanou pÄ›t tisÃc let. V EvropÄ› máme prvnà zmÃnky o užÃvánà konopà od starých Skythů, kteřà se po jeho konzumaci – snad pálili konopná semÃnka, spÃÅ¡e vÅ¡ak celé kvÄ›ty, na rozpálených kamenech, chovali nevázanÄ› a hluÄnÄ›. PodobnÄ› v Delfách Pythie sedÄ›la na posvátném kÅ™esÃlku, a pod nà se pálilo voňavé listÃ, takže sedÄ›la v jeho kouÅ™i – a konopà bylo s nejvÄ›tšà pravdÄ›podobnostà souÄástà té bylinné smÄ›siÂ.V České republice známe, z jižnà Moravy, bÃlomodré habánské dýmÄiÄky z modrobÃlého porcelánu, jejichž hlaviÄky jsou tak malé, že sotva sloužily ke kouÅ™enà tabáku. V jihomoravských RatiÅ¡kovicÃch bylo až donedávna, dokud lidové zvyky nepÅ™eválcovaly komerÄnà televize, konopà posvátné, a otep konopà se nosila v průvodech hned za panenkou MariÃ. Podle ne úplnÄ› vÄ›rohodných zpráv z medià se rozborem Shakespearových dýmek zjistilo, že z nich kouÅ™il i haÅ¡iÅ¡, který se vyrábà z konopÃ. Klub HaÅ¡iÅ¡Ãnů (Le Club Des Haschichins) zakládajà v roce 1845 tÅ™eba Alexander Dumas Äi Victor Hugo. Charles Baudelaire pÃÅ¡e svou Báseň o haÅ¡iÅ¡i a Gustav Meyrink povÃdku HaÅ¡iÅ¡ a jasnozÅ™ivost. Devatenácté stoletà konopà přálo. Represe konopà Prvnà a neblaze proslulý šéf amerického úřadu pro narkotika (tehdy U.S. Narcotics Bureau) Harry J. Anslinger vyhlásil v roce 1930 válku marihuanÄ› a konopà obecnÄ›. PrimárnÃm důvodem byla možnost zesÃlenà rasového útlaku – marihuanÄ› holdovali pÅ™edevÅ¡Ãm Äernà ameriÄané a hispánci. DalÅ¡Ãch dvacet let běžela kampaň proti trávÄ›, a stále ji kouÅ™ili pÅ™edevÅ¡Ãm pÅ™ÃsluÅ¡nÃci menÅ¡in. Pak vÅ¡ak v padesátých letech vzniká literárnà zpovÄ›Ä beat generation, vycházejà knihy jako Nahý obÄ›d Williama Burroughse Äi Kerrouacův román Na cestÄ›, a v šedesátých letech celý tenhle proces vrcholà rozmachem subkultury hippies holdujÃcà vÅ¡em drogám, nejen trávÄ›. Koncem Å¡edesátých let je kouÅ™enà konopà v Americe masovou záležitostà– a ani léta represe s tÃm nic nenadÄ›laly dodnes.V EvropÄ› se po druhé svÄ›tové válce zaÄÃná sice pomalu, ale zato jistÄ› rozlézat stÃn konopné represe také. Konopà je v rámci mezinárodnÃch smluv zaÅ™azeno mezi drogy, a tak s s nÃm jednotilivé státy vypořádavajà vÃceménÄ› represnÄ›. Marihuana se v pováleÄných letech, pÅ™edevÅ¡Ãm po hippies, stává zcela masovou záležitostÃ, pÅ™esto jsou ve jménu boje proti nà niÄeny mladé životy, mladà lidé jsou zavÃráni do vÄ›zenà a vyhazováni ze škol.
Prvnà zemÄ›, která se důstojnÄ› popasovala s konfliktem mezinárodnÃch smluv a reality, bylo Holandsko, které od sedmdesátých let toleruje prodejny konopà– coffeshopy. Svou érou legality si proÅ¡lo Å výcarsko, a po pÅ™elomu tisÃciletà se najednou v řadÄ› evropských zemà roztrhl pytel s nejrůznÄ›jÅ¡Ãmi formami malé tolerance ke konopÃ. V České republice nenà od 1.1.2010 pÄ›stovánà ménÄ› než třà kytek trestným Äinem. Už bylo naÄase s konopÃm uzavÅ™Ãt mÃr – vždyÅ¥ dnes tÅ™i milióny lidà v EU kouřà marihuanu dennÄ› a 65 miliónů ji alespoň jednou vyzkouÅ¡elo. Konopà a náboženstvà PÅ™estože v našà kultuÅ™e nemá konopà prakticky žádné náboženské souvislosti, nejménÄ› dvÄ› vlivná neevropská náboženstvà použÃvajà konopà jako rituálnà drogu. Prvnà z nich uvedu vÅ¡em jistÄ› svou prohulenostà známé rastafariánstvà– totemické náboženstvà vzniklé na Jamaice, které se stalo vyhlášeným mezi kuřáky trávy právÄ› tÃm, že rastamani užÃvajà konopÃ. Náboženstvà je to – poÄtem svých vyznavaÄů – zcela marginálnÃ, ale jeho úÄes – dredy – pronikly do masových módnÃch vln a ovlivnily masovou módu.Druhý, tentokrát už významnÄ›jšà náboženský smÄ›r, který manipuluje s konopÃm, jsou hinduistiÄtà mniÅ¡i, kteřà sloužà bohu Å ivovi. Tihle mniÅ¡i – bábové, sadhůové – kouřà ze svých kornoutovitých hlinÄ›ných dýmek ne samotnou marihuanu, ale Äerný haÅ¡iÅ¡, kterému se v Indii Å™Ãká Äaras. UžÃvajà konopà zcela stejnÄ›, jako kÅ™esÅ¥anský knÄ›z pÅ™i mÅ¡i vÃno. Ona obluzenost, kterou substance pÅ™inášÃ, je stavem, kdy je možné lépe komunikovat s NejvyššÃm. Zdroj: Vitalia.cz